Přeskočit na hlavní obsah

Marchesi de' Frescobaldi koupili v Toskánsku sousední vinařství Logonovo

Sousedská akvizice v Toskánsku

Logonovo
Toskánská skupina Marchesi de' Frescobaldi dokončila koupi vinařství Logonovo v Castelgiocondo v jihozápadním Montalcinu. Logonovo, které spoluvlastnil od roku 2003 italskošvýcarský podnikatel Marco Keller, sousedí s Tenuta CastelGiocondo ze skupiny Marchesi de' Frescobaldi. Zde produkují nejen Brunello DOCG, ale také jejich Luce della Vite.
"Dva bratři své dědictví CastelGiocondo věnovali církvi, největšímu vlastníku půdy v Itálii. Ta ho posléze opět prodala a jednu třetinu jsme v roce 2001 koupili společně s Mondavi, Marco Keller získal v roce 2003 druhou třetinu a poslední třetinu jsme spolu s Kellerem koupili také my," vysvětluje vlastnické vztahy generální ředitel Lamberto Frescobaldi.

Vinice Logonovo

Logonovo vlastní 55 hektarů půdy, z toho je jedenáct osázených révou vinnou, a k tomu vlastní moderní podzemní sklepy, o které má Frescobaldi velký zájem. "Rádi bychom sem přesunuli produkci Luce della Vite, protože pokud se můžeme vyhnout dalšímu betonu v této krásné krajině, je třeba to udělat. To je důvod, proč jsme se Marco Kellera před rokem zeptali, zda by neprodal Logonovo a nakonec jsme dohodli, že Keller si ponechá pár hektarů a rozšíří výrobu v jeho bývalém vinařství. Takže po šedesáti letech od doby, kdy církev vlastnictví rozdrobila, jsme ho opět sjednotili," uzavírá Lamberto Frescobaldi.
Logonovo: vinice Pallina s Merlotem
Z jedenácti hektarů vinic je šest osázených Sangiovese a zbytek připadá na mezinárodní odrůdy Merlot, Petiti Verdot a další. Koupí tohoto vinařství může Frescobaldi zvýšit produkci Luce della Vite, ale ne Brunella, protože tyto odrůdy nejsou zapsané v rejstříku DOCG Brunello di Montalcino. Lamberto Frescobaldi potvrdil, že kupní cena byla víc než 11 mil. EUR.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania