Přeskočit na hlavní obsah

Krymská vinařství na ruské soutěži v Krasnodaru jako na české v Lednici

Ruská soutěž?

Soutěž Jižní Rusko - předávání ocenění
V rámci veletrhu Vinorus.Vinoteh se každoročně v Krasnodaru koná vinařská soutěž "Jižní Rusko". Tato soutěž a hodnocení vín se podle organizátora koná podle pravidel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Letošní hodnocení probíhalo ve dnech 25. a 26. dubna a hodnocení celkem 218 přihlášených vzorků se účastnili jak ruští tak zahraniční experti, enologové, konzultanti a vinařští žurnalisté.
26.dubna organizátoři vyhlásili výsledky s celkem devětašedesáti "ruskými" medailisty, když Zlaté medaile dostalo 29 vzorků, Stříbrné 35 a Bronzové 5.

Ruské autochtonní odrůdy

"Téměř všichni účastníci této soutěže prokázali velmi dobré výsledky. Kromě toho byla významná část všech předložených vzorků z ruských autochtonních odrůd. Proto Svaz pěstitelů a vinařů Ruska zřídil speciální ceny za nejlepší autochtonní bílé a nejlepší autochtonní červené víno," řekl Leonid Popovich, předseda ruského Svazu. 
Z evropského úhlu vypadá poněkud kuriózní tabulka oceněných vín takto

Южная Россия 2016 Gold Silver Bronze Total
Russia 20 30 4 54
Sevastopol
2
2
Krym 9 3 1 13
Total 29 35 5 69

Diplomacie

Diplomaticko politická odbočka směřuje nejprve ke statusu Sevastopolu a Krymu, kdy obě oblasti jsou de iure stále součástí Ukrajiny, ta je ale de facto nekontroluje a státní moc zde od mezinárodně neuznaného referenda z roku 2014 vykonává Rusko. Z pohledu EU tedy z 69 medailí patří ruským vinařům 54 a ukrajinským 15. Ale z pohledu Ruska - a také podle mínění organizátorů české soutěže Oenoforum - je všech 69 medailí ruských.

Kdo porušuje pravidla OIV?

Nicméně tato krasnodarská soutěž by se mohla konat pod záštitou a podle pravidel OIV, podle kterých nejméně 15% vzorků má pocházet z jiných zemí, než je země pořádající. To by ovšem museli organizároři připustit, že vína z Krymu i Sevastopolu jsou ukrajinská. Pravidla OIV sice dovolují, aby organizátoři soutěží pravidla OIV převzali zčásti nebo zcela - pak ale musí vynechat jakékoli zmínky nebo odkazy na OIV i na její logo, název nebo zkratku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben