Přeskočit na hlavní obsah

Korutanští vinaři letos spláčou

Korutanské zásoby se výrazně ztenčí

Horst Wild
Korutany, nejjižněji položená část Rakouska, postihly letos silné mrazy a sníh, které zničily kolem 80 % rašící révy vinné pro sklizeň vín ročníku 2016.
Ačkoli vinné sklepy jsou stále plné a zaplní případné mezery v zásobování, letošní neúroda se projeví v červených i v bílých vínech zejména v následujících letech od roku 2017 do roku 2019. Zatím se výroba v Korutanech ročně zvyšovala, ale ročník 2016 bude bohužel naprostým selháním.
Alfred Riedl, majitel největšího korutanského vinařství Burg Taggenbrunn, odhaduje škody až na 750.000 EUR. “Proti krupobytí se dá pojistit, ale ne proti mrazu," dodává Riedl a pokračuje: "Poté, co teplota klesla a vydržela čtyři dny na minus pěti stupních a vinohrady zapadaly 40 centimetry sněhu, bylo jasné, že sklizeň utrpí velkou ztrátu."

I přes nepřízeň mají korutanští smělé plány

Rozloha korutanských vinařských oblastí je 120 hektarů. Ve srovnání s jinými produkčními oblastmi například ve Francii, Německu nebo Itálii se jedná o poměrné malou plochu, takže je zde hlavním motem, kterým se dá skórovat, jedině kvalita. Podle ministra zemědělství Christiana Bengera výroba 250.000 lahví ročně tvoří malý, ale důležitý díl mozaiky rakouské vinné produkce. Horst Wild, prezident korutanského svazu vinařů Weinbauverband Kärnten, k tomu dodává, že sklizeň roku 2016 bohužel nepřinese žádný pokrok vzhůru.
Podstatným cílem je do roku 2020 zvýšit celkovou produkci na trojnásobných 750 tisíc lahví ročně, v to doufají korutanští vinaři i navzdory zřejmé letošní neúrodě.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.