Přeskočit na hlavní obsah

Bratři Szigeti produkují rakouský sekt přesně čtvrt století

Sekt je v Rakousku velké téma

Jména Steininger, Bründlmayer, Loimer, Jurtschitsch rerezentující rakouský sekt si na trhu vytvořili do jisté míry pevnou pozici. Stejně tak jako Markus Huber a štýrská Hannes Harkamp nebo prvotřídní Prickler. K hlavním producentům šumivých vín patří Schlumberger and Co. a Szigeti z Golsu v Burgenlandu, kteří v posledních letech významně ovlivnili jeho vývoj a letos oslavují 25. výročí svého založení. Kdo měl čas a cestu kolem, mohl zavítat v sobotu 16. dubna v Golsu do jejich vinařství a tam šumivá vína pochutnat.

Historie sektů Szigeti

Historie vinařství započala v roce 1991 v jednom neusiedelském hotelu, kde toho roku bratři Norbert a Peter Szigeti představili tři jednoodrůdové sekty z Veltlínského zeleného, Ryzlinku rýnského a Zweigeltrebe, což nebylo v té době obvyklé. Každý nalitý vzorek zaujal a byl opravdu dobrý. Jejich tajemství spočívalo zejména v použití kvasinek ze samotné Champagne a kvalitního druhotného kvašení v lahvi.

Výběr správného základního vína

Věhlas těchto vín z Golsu se začal velmi rychle šířit a Peter (51) a Norbert (48) získali brzy mezi vinaři pevné postavení významných výrobců sektů. V té době se pohybovala jejich produkce kolem 150.000 lahví za rok a jejich šumivé se začalo distribuovat po celém Rakousku. Ne každé základní víno pro výrobu bývá přijato. "Naši vinaři musí dodržovat některá pravidla, například hrozny nesmějí příliš silně presovat, protože jinak by hořké látky, které jsou v nich obsaženy, nepříznivě ovlivnily i šumivé víno," vysvětluje Peter Szigeti. Jejich partnery je přibližně 150 až 200 producentů vín, toto číslo se rok od roku mění.

Roční produkce stále roste

V současné době je roční produkce 600.000 lahví standardní velikosti a má rostoucí tendenci. K tomu ještě patří "nejmenší lahev sektu na světě" s jednoodrůdovým Veltlínským zeleným. Této minilahve o obsahu 0,125 litrů se za cenu 3,20 EUR prodá ročně 100.000 kusů. Velmi oblíbenou se stala obzvláště v Anglii, Norsku a Německu.
Szigeti zůstali věrní své zásadě prvních let, dominanci jednoodrůdových sektů, pouze významně rozšířili jejich rozsah a dnešní sortiment tvoří šumivá vína z odrůd Ryzlink rýnský, Sauvignon Blanc, Tramín červený, Ryzlink vlašský, Chardonnay, Zweigeltrebe, Pinot Blanc, Muškát Ottonel, ale také některé kupáže z nich.

Chci sekt!

Jejich produkty si udržují trvale dobrou až velmi dobrou kvalitu. Což potvrzuje například vinař Kurt Istvan Taschner z maďarské Šoproně, který měl velký úspěch se svým elegantním, jemným a vyzrálým šumivým Chardonnay. Na dotaz, jestli ho vyráběl sám, odpověděl: "Ne, byl jsem u Szigeti v Golsu."
Před dvěma lety v Rakousku znovu zavedená daň ze šumivého vína 1 EUR za litr byla nyní snížena o 5%, což oba bratři spolu s 25. výročím jejich produkce oslavili ve Vídni a zahájili tím mohutnou reklamní kampaň pod heslem "Chci Sekt!" A Peter Szigeti dodává: "Stojíme si za tím, že z hlediska kvality našich sektů se můžeme každému směle podívat do očí."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania