Přeskočit na hlavní obsah

Přicházejí sucha. Němečtí pěstitelé se bez zavlažování neobejdou

Starý projekt pro vodu ve vinohradech

V bavorském vinařském Iphofenu se bude znovu diskutovat o vybudování zásobního jezera pro vinohrady. Plány jeho výstavby jsou již připravované od roku 2009, ale ukázaly se jako neproveditelné především kvůli geologickým problémům při budoucí realizaci.
S myšlenkou znovu otevřít tento projekt přišly Fränkische Weinbauverband a Bayerischen Landesanstalt für Wein- und Gartenbau. Starosta Iphofenu Josef Mend chce předložit do začátku května nová řešení a konkrétní návrhy. Město by se tak mohlo stát vzorovým projektem pro další vinařské obce v oblasti Steigerwaldu.

Loňské sucho

Iphofen se nachází daleko od Mohanu na okraji Steigerwaldu. V roce 2015, v nejteplejším a nejsušším létě v posledních čtyřiceli letech, mohli vinaři na svých vinicích zavlažovat jen stěží. Nová nádrž by v tom mohla v budoucnu velmi pomoci. Voda by se mohla shromáždit v období zimních a jarních srážek a být tak připravena pro letní období sucha. Podle Hermanna Kolesche, viceprezidenta Fränkische Weinbauverband, by bylo vybudování tohoto zásobního jezera v Iphofenu výbornou a velmi vhodnou reakcí i na přicházející změnu klimatu.

Umělé zavlažování na vzestupu

Již před časem reagovali frančtí vinaři z okresu Kitzingen na nedostatek vody instalací umělého zavlažování. Vinice v Sommerachu ho využívají už od srpna 2006. Na svazích o rozloze 230 hektarů byl instalován systém kapkového zavlažování. V případě potřeby - díky počítači a senzorovým snímačům - je voda čerpaná z kanálu řeky Main na uzemí mezi Volkach a Schwarzach bezpočtem hadic, které vedou ke každé jednotlivé rostlině. Jednotlivé hadice jsou svedeny k zemi a kape z nich postupně voda ke kmínku révy. Za podpory dotací z EU bylo investováno do tohoto systému 1,8 milionu EUR. 
V srpnu 2010 bylo ve Volkach zprovozněno další kapkové zavlažování. Za tímto účelem byly postaveny tři dešťové nádrže. Je-li obsah vody ve vinném listu pod určitým limitem, přiteče dešťová voda řízená počítačem z bazénu umístěného na vinicích na Volkacher Kirchberg. Pro realizaci tohoto nákladného dálkového zásobení vodou v ceně 1,3 milionů EUR se čtyřicet vinařů sdružilo do společnosti "Vinaqua".
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+