Přeskočit na hlavní obsah

Pokles produkce vín v Porýní-Falcku

Šest milionů hektolitrů vína

Vinice nad Moselou
Celková produkce vína v Porýní-Falcku byla v roce 2015 téměř 5,9 milionů hektolitrů. Podle Státního statistického úřadu v Bad Ems je to ve srovnání s rokem 2014 pokles o 3,6%. Výroba vína zůstala pod desetiletým průměrem 6,05 milionu hektolitrů. 
Největší množství - 2,6 milionu hektolitrů - bylo vyrobeno z hroznů pocházejících z regionu Rheinhessen. Ve srovnání s loňským rokem je to snížení o 3,4%. Z falckých hroznů bylo vyrobeno 2,5 milionu hektolitrů, což je nárůst o 0,7%.

Mosela hlásí ztráty

Významné ztráty naopak zaznamenali producenti vín z Mosely, kde produkce klesla o 12% na 746.000 hektolitrů. Také ze sklizní vinařských oblastí Nahe (300.000 hektolitrů; pokles o 9,6%) a z Ahr (39.000 hektolitrů; pokles o 9,2%) bylo vylisováno méně vína. Naopak na středním Rýnu došlo k malému růstu produkce o 1,5% na 28.000 hektolitrů.

Producenti z Mosely vloni vyprodukovali 1,25 milionu hektolitrů vína, ale jak bylo uvedeno, z regionální sklizně pochází jen 746 tisíc hektolitrů. Zbývající část pochází z hroznů nakoupených v jiných pěstitelských oblastech, zejména ve Falcku. Z falckých hroznů bylo vyrobeno 2,25 milionu hektolitrů vína, avšak místní podniky zpracovaly jen asi 1,7 milionu hektolitrů moštu na víno.

O bílé je zájem tradičně vyšší

Zhruba 70% moštu - 4,2 milionů hektolitrů - bylo zpracováno jako vína jakostní. Nárůst zaznamenala vína přívlastková - pozdní sběr či výběr z hroznů - kterých bylo zatříděno 25%, téměř 1,5 milionu hektolitrů. Pouze 260 tisíc hektolitrů bylo na trh uvedeno jako víno stolní. 
Z celkové produkce připadlo na bílá vína 66%, 3,9 milionu hektolitrů. Z nich pak 34% na vína přívlastková a 60% na jakostní. U červených vín připadlo na přívlastková vína pouze 7% a 90% bylo zpracováno jako vína jakostní. Důvodem tohoto rozdílu je rozdílná poptávka po bílých a červených vínech z Porýní-Falcka.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben