Přeskočit na hlavní obsah

Čínské víno, čínský import a čínská konzumace

Doby, kdy se v Číně pilo i ušlechtilé kvalitní červené víno s colou nebo chlazené kostkami ledu, jsou pomalu pryč a tato kontroverzní forma jeho spotřeby významně klesá. Zejména vznikající střední třídu víno zajímá a chce se o něm mnohé dozvědět. I proto se Čína stala pátým největším importním trhem s vínem. Ale s ohledem na spotřebu jedné až dvou lahví na hlavu není ještě její spotřební potenciál zdaleka vyčerpán.

Drahá vína z Rongzi

Láhev Chateau Rongzi
"Ano, Číňané se učí rychle," potvrzuje Zhang Wenjuan, zakladatel vinařství Chateau Rongzi, které se nachází v provincii Shanxi jihozápadně od Pekingu. Ve vinařském regionu Xiangning se ve výšce 800 až 1200 metrů na 200 m mocných sprašovitých půdách pěstují odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot a Marselan. Na Berliner Wine Trophy v červenci 2015 získala tři červená vína z tohoto vinařství zlaté medaile a rosé stříbrnou. Celkem bylo oceněných 30 čínských vín, přestože rok předtím se soutěže nezúčastnil žádný čínský vinař. (Pro srovnání: Německo 295, Itálie 314, Španělsko 185 a Francie 166 medailí.)
Zhang, kterého původně živil podnik na těžbu uhlí, se v roce 2007 přeorientoval na výrobu vína. Za úspěch vděčí nejen vinicím o rozloze 400 hektarů, ale v neposlední řadě svému francouzskému sklepmistrovi, jeho know-how a výběru vhodných odrůd, které byly dovezeny z Francie. Špičkové technologie jako jsou lisy, nerezové tanky a zařízení na stáčení vín pocházejíí ze Spojených států, Francie a Itálie a dubové sudy z Francie, Spojených států a Maďarska. Pouze vybavení prodejen plochými obrazovkami je "made in China".
Jeho zákazníci jsou především bohatší Číňané, kteří upřednostňují kvalitní vína. Nejprodávanější vína se pohybují v cenové kategorii 99 až 318 RMB za láhev (13 až 44 EUR) a jeho nejdražší produkt stojí 2.688 RMB, tedy kolem 362 EUR.

Vinařská turistika na vzestupu

Roste počet konzumentů, kteří si chtějí víno užít. “Dnes již nejde masově vyrábět levné víno a prodávat ho za hodně peněz,” říká Zhang, který svoje produkty uvádí na trh především prostřednictvím velkoobchodu v Shanxi, který je napojený na hotely, restaurace, konferenční centra a podniky začínající provozovat vinařskou turistiku.
Nicméně na čínském trhu s vínem jsou poraženy nejen nejlevnější výrobky, ale i vína v cenové hladině od 1.000 RMB za láhev (135 EUR), která byla od prosince 2012 špiněna protikorupční kampaní. Podle americké firmy Millward Brown, která provedla výzkum čínského trhu, se segment luxusních vín v dohledné perspektivě neobnoví. Jinými slovy, trh pro vysoce ceněná vína se zmenšil, zatímco poptávka po vínech střední a levnější kvality roste.

Pátý největší dovozový trh

V posledních letech se Čína velmi rychle vyšplhala na pátou příčku největších importních trhů na světě po Spojených státech, Franci, Itálii a Německu. Podle Vinexpo bylo do Číny prodáno 149,2 milionů devítilitrových kartonů, v roce 2014 o něco méně - 144,8 milionů kartonů. Z celkového počtu bylo 131,9 milionů kartonů mezi spotřebiteli zdaleka nejpopulárnějšího červeného - o 7,2 milionů méně než v 2014. Čínští konzumenti se postupně stávají více odvážnějšími a rádi ochutnávají i bílé nebo šumivé víno.
Celkově Vinexpo očekává růst čínské spotřeby na 154,8 milionů kartonů v roce 2019. 

Nízká spotřeba na osobu

Ve skutečnosti je potenciál velký. Vyplývá to ze zprávy Wine Academy at Northwest Agriculture and Forestry University v Yangling, v provincii Shaanxi, Číňané vypili v roce 2014 1,94 miliard lahví vína a v roce 2013 asi 1,86 miliardy, což představuje jen 1,43 lahve na osobu. K vyšším výsledkům došla studie International Wine & Spirit Research (IWSR), která odhaduje spotřebou vína na osobu 5,8 litru, přičemž předpokládá, že konzumentů vína je pouhých 38 milionů.

Vinohrady se zvětšují

Obecně platí, že dostupné údaje ještě nejsou zcela transparentní. Přesto je známé, že Čína předběhla Francii a s 799.000 hektary se po prvním Španělsku stala druhým nějvětším pěstitelem révy na světě a čísla zveřejněná Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV) za rok 2015 tento rostoucí trend potvrzují. 
K produkci vína se v Číně využívá jen menší část hroznů - v roce 2014 bylo vyrobeno pouze 11,1 milionů hektolitrů vína a s touto produkcí je Čína až na osmém světovém místě. Většina hroznů je totiž stolních určených k přímé konzumaci nebo k výrobě hrozinek.
K nejvýznamnějších vinařským oblastem v zemi patří vinice v provincii Shandong, kde byl už v roce 1892 založen nejstarší a dnes největší čínský výrobce vína Château Changyu, který ročně produkuje 400 milionů lahví a je tak největším světovým producentem lahvového vína na světě. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.