Přeskočit na hlavní obsah

Americká univerzita vyšlechtila novou odrůdu do horších podmínek

Itasca bude v lahvích za čtyři roky

University of Minnesota se věnuje šlechtění jablečných odrůd, ale v posledních desetiletích se zaměřila i na révu vinnou. Nyní oznámila vyšlechtění nové bílé odrůdy Itasca, která se tak připojuje k šesti existujícím univerzitním odrůdám pěstovaným speciálně pro výrobu vína. Ale ještě uplynou čtyři roky, než se objeví suchá bílá vína z odrůdy Itasca na pultech obchodů, řekl profesor Matt Clark. "A budou to lahodná suchá vína," řekl.
Zatímco jablka šlechtí univerzita už více než sto let, uvedl Clark, na révu vinnou se zaměřila až v osmdesátých letech minulého století. Cílem je šlechtit hrozny vhodné k pěstování v Minnesotě, kde musí být schopné odolat drsnějšímu počasí. Vzhledem k odolnosti Itasky, která dobře snáší i nižší teploty, můžou tyto hrozny zaplnit mezeru na severních pěstitelských trzích, kde by tradiční odrůdy nepřežily.
John Thull sklízí 1. října 2015 hrozny na univerzitní výzkumné vinici v Excelsioru, 
kde byla spolu s mnoha jinými vyšlechtěna i nová odrůda Itasca.


Elizabeth Brumley, Daily File Photo
Hrozny Itasky s nízkou kyselinou a vysokými cukry vznikly křížením odrůdy Frontenac gris s nejmenovanými minnesotskými divokými odrůdami, řekl Peter Hemstad, který tento projekt na univerzitě zahájil.

"Měli jsme tento cíl mnoho let a teď jsme konečně našli odrůdu, který dobře odolává chorobám, snáší nízké teploty a je základem pro velmi pěkné, neutrální bílé víno," řekl univerzitní pěstitel Jim Luby.

Odolné odrůdy jsou základem vinařského průmyslu

Pěstitelé na východním i západním pobřeží ale i v Kanadě pěstují univerzitou vyšlechtěné odrůdy, protože některé státy, například Vermont, nemají vlastní šlechtitelské programy, řekl Hemstad. 
Ekonomická analytička Brigid Tuck řekla, že očekává, že Itasca bude mít stejné rozšíření. Trh s vínem v Minnesotě v posledních několika desetiletích významně vzrostl - ze dvou vinařství v sedmdesátých letech minulého století na dnešních více než padesát. K tomu významně přispělo vyšlechtění odolné odrůdy Marquette, která tím pozdvihla místní vinařskou ekonomiku, řekla Tuck.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben