Přeskočit na hlavní obsah

Historie vinařského Porýní

Rheingau

V Rheingau-Hessen, rozprostírající se přibližně na území pravého břehu Rýna mezi městy Wiesbaden a Oberlahnstein se pěstuje víno již po staletí. Kolem roku 1130 dosáhl počet vinic po celém Německu svého vrcholu. Révou bylo osázeno 300.000 hekterů půdy, což je třikrát více než v současnosti.
Porýní, pohled z Niederwalddenkmal u Rüdesheim am Rhein
Rheingau je jedním z třinácti německých vinařských regionů produkujících jakostní vína Qualitateswein a Prädikatswein. Region pojmenovaný podle řeky Rýn se nachází ve státním celku Hesensko, západně od Frankfurtu nad Mohanem. Na severu je ohraničený zvlněným pohořím Taunus, na jihu sousedí s Rheinhessen a na západě a severozápadě Mittelrhein (Střední Porýní).

Dominance Ryzlinku

Ačkoliv Rheingau tvoří pouze 3 % z celkové plochy německých vinic, bylo již historicky zdrojem důležitých inovací v oblasti pěstování vína a není divu, že z této oblasti pochází několik celosvětově známých producentů vín jako je např. Schloss Johannisberg. Rheingau bývá též často nazýváno kolébkou odrůdy Riesling. Je zde 3.125 hektarů vinic, z čehož asi 80 % tvoří právě Riesling, cca 13% je Pinot Noir a dále se zde pěstují další burgundské odrůdy, jako např. Grauburgunder či Spätburgunder.

Podmínky pěstování

Zimy jsou zde mírné díky pohoří Taunus, které chrání oblast ze severu před studenými větry a léta jsou teplá. Geologické podmínky jsou rozmanité, v podloží se nachází především těžký terciární slín, břidlice, křemenec, žula, pískovec a jíl, půdy jsou hluboké, většinou vápenité, od písčité spraše nebo spraše, střední a hluboké fylity, na západě pak i břidlice.
Réva je zde pěstovaná v různých polohách a na rozdílných půdách a dává vínu velmi dobré vlastnosti. To znamená ve vyšších nadmořských výškách na zbytkových půdách stejně jako v dolní části Rýna na podloží sprašovitém a hliněném, kde vznikají vína aromatická, na sopečných podložích potom plná a silná a v kontrastu s půdou skořepinovou, která je ideální pro vína jemná.

Geisenheim

Všechny podstatné výzkumy půdy i odrůd provádí Výzkumný ústav pro sadařství a vinohradnictví v Geisenheimu, který se již od roku 1872 zabývá problematikou pěstování a výroby vína. Tento mezinárodně uznávaný institut vzdělává budoucí vinařskou elitu znalostními i praktickými programy. Jedním z významných přednášejících zde byl i profesor Hermann Müller ze švýcarského kantonu Thurgau, který zde vyučoval botaniku a v roce 1882 vyšlechtil křížením Ryzlinku rýnského a Madlenky královské odrůdu Müller-Thurgau ve Švýcarsku známou pod názvem Riesling x Sylvaner.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.