Přeskočit na hlavní obsah

Generální ředitel OIV na oficiální návštěvě Indie

OIV chce po Indii výraznější zapojení 

Jean-Marie Aurand, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), byl minulý týden poprvé za dva roky, kdy je ve funkci, na oficiální čtyřdenní návštěvě Indie. Navštívil při ní Dillí, Bombaj, Pune a Nášik včetně National Research Centre for Grapes (ICAR) v Pune nebo vinařství Sula v Nášiku.
"Lidé, se kterými jsem se dosud setkal, byli velmi pozitivní a dobří posluchači," řekl po setkání s představiteli ministerstva obchodu a ministerstva zemědělství. "Byli velmi ochotní a vnímaví. Myslím, že pochopili, že je důležité být aktivním členem OIV, což může být velmi užitečné při přijímání mezinárodních norem. Indie je pátým největší producentem hroznů určených k přímé spotřebě a hrozinek. U vývozu je velmi důležité znát mezinárodní normy, které OIV pomáhá vytvářet."

Dluh Indie není pro OIV rozhodující

Aurand
v Hyatt Regency
Aurand dodal, že produkce i spotřeba vína jsou v Indii stále nízké, ale spotřeba rychle roste. "Mé poselství představitelům, se kterými jsem se zde setkal, bylo, aby se Indie více zapojila do odborné práce OIV. Pan Adsule, předcházející ředitel ICAR, se dříve účastnil, ale po jeho odchodu do důchodu ho nikdo nenahradil. Je to škoda, že dosud není nikdo další do našich programů zaregistrovaný. Delegáti na tyto roční pracovní programy musí být vysílání prostřednictvím vlády, protože všechna rozhodnutí na shromáždění OIV přijímají zástupci vlád."
Na dotaz, zda je Indie nadále členem OIV a zda zaplatila své dluhy, protože činnost indického Grape Processing Board byla pozastavená, řekl: "Ano, jsme si vědomi této nešťastné situace, ale nemáme s tím žádný problém - 14.000 EUR není pro vládu významná částka."

Mezinárodní obchod a význam mezinárodních norem

Aurand zdůraznil, že dvě z pěti láhví spotřebovaných na celém světě, více než 40%, se dováží. Před deseti lety to bylo jen 25%. Rostoucí mezinárodní obchod učinil mezinárodní standardy pro víno velmi důležitými. Zdůraznil také, že Indie je na místě, kde byla Čína před deseti lety. A dnes se situace v Číně výrazně změnila.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania