Přeskočit na hlavní obsah

Mineralita ve víně. Je to terroir?

Cítíme minerální tóny

Co to vlastně znamená, když je víno minerální? Když jeho chuť připomíná břidlici, vlhkou skálu či půdu nebo křídu?
Každého napadne, že zdrojem minerálních tonů ve víně bude půdní podloží vinohradu. Tyto úvahy i odpovědi objasnila a doplnila španělská studie Antonia Palaciose, ředitele Excell-Ibérica, zabývající se kontrolu kvality vín s analytickou přesností, a Davida Molina, ředitele Outlook Wine, zaměřeném na vzdělávání a poradenství ve světě vína na mezinárodní úrovni. Ti v dubnu loňského roku vytvořili tým degustátorů složený z vinařů, vinařských odborníků, obchodníků i lektorů, kteří provedli senzorickou zkoušku jedenácti bílých a šesti červených vín, aby posoudili jejich mineralitu.. Některá z nich měla vysoké minerální kvality, například u Sauvignon Blanc z Loiry nebo suchého Riesling Kabinett od Mosely či u Tempranilla a směsí odrůd Garnachy a Syrah ze Španělska, stejně jako Syrah ze severní Rhôny. Naopak u slovinského vína ze odrůdy Ribolla Nera mineralitu vůbec nenašli. 

Testy v laboratoři

Závěrem prošla všechna posuzovaná vína i nezbytnými testy v laboratoři. Zásadním a velmi překvapivým výsledkem bylo, že bílá i červená vína, která chutnala minerálně, neobsahovala žádné minerální složky. 
Byla to přítomnost kyseliny jantarové, jejíž slaná chuť přebila obsah kyselin ve vínech a v chuti asociovala právě mineralitu. Bylo též zjištěno, že ve víně jsou přítomné i jiné těkavé chemikálie různého původu s větším senzorickým vlivem na minerální chuť vína.

Je to terroir nebo není

Výsledky tedy naznačily, že vztah mezi chemickým složením vín a jejich "minerálním" vnímáním při degustaci nemá přímou souvislost spojenou nutně s minerály, které tvoří půdní podloží vinice. Rozhodující je naopak chemická rovnováha půdy, či podmínky ve vinohradu i použité metody vinifikace.
V zásadě tedy studie zrelativizovala postoje k definici minerality. Senzorické vnímání minerality se často kryje s chemickými komponety ve víně. Ale to, co mineralita opravdu je, zůstává sporné. Odborníci se shodli, že pojem mineralita je přeceněný a tímto pojmem nelze víno jednoznačně popisovat a tím ani spojovat s pojmem terroir.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil
Pokračovat+

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.
Pokračovat+

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+