Přeskočit na hlavní obsah

Mineralita ve víně. Je to terroir?

Cítíme minerální tóny

Co to vlastně znamená, když je víno minerální? Když jeho chuť připomíná břidlici, vlhkou skálu či půdu nebo křídu?
Každého napadne, že zdrojem minerálních tonů ve víně bude půdní podloží vinohradu. Tyto úvahy i odpovědi objasnila a doplnila španělská studie Antonia Palaciose, ředitele Excell-Ibérica, zabývající se kontrolu kvality vín s analytickou přesností, a Davida Molina, ředitele Outlook Wine, zaměřeném na vzdělávání a poradenství ve světě vína na mezinárodní úrovni. Ti v dubnu loňského roku vytvořili tým degustátorů složený z vinařů, vinařských odborníků, obchodníků i lektorů, kteří provedli senzorickou zkoušku jedenácti bílých a šesti červených vín, aby posoudili jejich mineralitu.. Některá z nich měla vysoké minerální kvality, například u Sauvignon Blanc z Loiry nebo suchého Riesling Kabinett od Mosely či u Tempranilla a směsí odrůd Garnachy a Syrah ze Španělska, stejně jako Syrah ze severní Rhôny. Naopak u slovinského vína ze odrůdy Ribolla Nera mineralitu vůbec nenašli. 

Testy v laboratoři

Závěrem prošla všechna posuzovaná vína i nezbytnými testy v laboratoři. Zásadním a velmi překvapivým výsledkem bylo, že bílá i červená vína, která chutnala minerálně, neobsahovala žádné minerální složky. 
Byla to přítomnost kyseliny jantarové, jejíž slaná chuť přebila obsah kyselin ve vínech a v chuti asociovala právě mineralitu. Bylo též zjištěno, že ve víně jsou přítomné i jiné těkavé chemikálie různého původu s větším senzorickým vlivem na minerální chuť vína.

Je to terroir nebo není

Výsledky tedy naznačily, že vztah mezi chemickým složením vín a jejich "minerálním" vnímáním při degustaci nemá přímou souvislost spojenou nutně s minerály, které tvoří půdní podloží vinice. Rozhodující je naopak chemická rovnováha půdy, či podmínky ve vinohradu i použité metody vinifikace.
V zásadě tedy studie zrelativizovala postoje k definici minerality. Senzorické vnímání minerality se často kryje s chemickými komponety ve víně. Ale to, co mineralita opravdu je, zůstává sporné. Odborníci se shodli, že pojem mineralita je přeceněný a tímto pojmem nelze víno jednoznačně popisovat a tím ani spojovat s pojmem terroir.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania