Přeskočit na hlavní obsah

Medaile ze soutěží pod patronací OIV: Kdo je vítěz?

Kdo je vítěz?

V roce 2015 uspořádali organizátoři na celém světě jednatřicet vinařských soutěží pod patronací Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Podle pravidel OIV na nich pořadatelé udělili 9548 medailí vinařům z padesáti šesti zemí. Ve většině zemí proběhla jediná soutěž, výjimkou s více soutěžemi byly Francie (4), Švýcarsko (3), Itálie (3), Španělsko (2) a Portugalsko (2).

Získané medaile

Nejvíce medailí získali vinaři ze Španělska, celkem 1479, následovaní Francouzi s 1368 medailemi a Italy s 1087 medailemi. Společně s Němci a jejich 879 medailemi na čtvrtém místě získalo toto kvarteto polovinu všech udělených medailí. Producenti z Portugalska na pátém místě získali polovinu prvního Španělska, 748 medailí.
Žebříčku tedy dominují vinařské velmoci Starého světa.
Vinaři z Nového světa obsadili až místo sedmé (Argentina), jedenácté (Chile) a patnácté (Austrálie). Ve třetině se objevují Kanada a Jižní Afrika, v polovině Spojené státy, Nový Zéland a Brazílie a na začátku poslední třetiny Uruguay a Mexico.
Pouze jednotky medailí z bezmála deseti tisíc udělených si odvezli producenti ze zemí jako Japonsko, Peru, Jižní Korea, Nizozemsko nebo Tchaj-wan. A po jedné jediné medaili si ze soutěží odvezli vinaři z Andorry, Kolumbie, Lichtejnštejnska, Polska a Spojeného království.

Úspěšnost na soutěžích

K obsazení čtvrté příčky v zisku medailí potřebovali němečtí vinaři uspět na nejvíce soutěžích (29), následují je Francouzi (24) a Italové (23). Španělé jsou v tomto směru čtvrtí (22). Na dalších místech tohoto žebříčku následují Slovensko (19), Rumunsko a Austrálie (17), Česko (16), Maďarsko (14) a první desítku uzavírají Portugalsko a Argentina (13).

Medaile z jedné soutěže

V průměru si nejvíce medailí z každé soutěže, kde uspěli, odváží Španělé a Švýcaři, plných 67. O deset méně pak Portugalci a Francouzi a ještě o dalších deset méně Italové. Téměř 42 medailí na jedné soutěži získávají Moldavané a 30 medailí Němci. Vinaři z Řecka, Argentiny a Ruska získali na jedné soutěži, kde bodovali, mezi dvaceti a třiceti medailemi.

Čím větší vinařská země, tím více medailí?

Získala země, která produkuje 5% celkové celosvětové produkce vína, 5% všech medailí ze soutěží OIV? Více nebo méně? Kolikrát?
Zdaleka nejúspěšnější je Švýcarsko, které svůj podíl na celosvětové produkci překonává podílem na získaných medailích s násobkem 21. Následují Kypr (19), Slovensko (16) a Nizozemsko (15) a na dalších příčkách jsou Česko (9) a Luxembourg (7).
Z velkých vinařských zemí jsou první Portugalsko a Německo (3), ale Španělsko už má tento koeficient pouze 1,2, stejně jako Gruzie. A Francie i Itálie už získanými medailemi za svou produkcí zaostávají (0,8, a 0,6).
Zvlášť výrazný je tento nepoměr u vinohradnických velmocí Číny (0,16) a Spojených států (0,08). Ani Čína ani Spojené státy nejsou členem OIV.

Vliv úspěchů na domácí scéně

Domácí vinaři na domácích soutěžích uspějí častěji. Jak je tento vliv rozhodující? Odečteme od celkově získaných medailí vinařství každé země medaile, které vinaři dostali na soutěžích ve své vlastní zemi. Jak by vypadal výsledek?
Na prvních příčkách se změnilo jen pořadí. První je Itálie, druhé Španělsko, třetí Německo, čtvrtá Francie a páté Portugalsko. V druhé pětici jsou Chile a Austrálie (kde se žádná soutěž s patronací OIV nepořádá), Slovensko, Rumunsko a Švýcarsko.

Komu se nejvíc daří právě doma

A komu tedy přinesl největší zisky domácí úspěch a kdo z něj těží nejméně? Na své moskevské soutěži získalo rozhodující část medailí Rusko (86%). Následuje Izrael (80%), Švýcarsko a Moldavsko (77%) a Chorvatsko (75%). Francie na domácím poli získala dvě třetiny medailí a Španělsko 44%, o něco méně něž Maďarsko a Kanada. Na opačném konci žebříčku jsou s třetinovým úspěchem Německo a Česko, s pětinovým Slovensko. Poslední je Itálie, jejíž vinaři si z domácích soutěží odvezli jen 14% medailí.

Závěr

Ano, nejvíc OIV medailí celosvětově získávají největší vinařské země a není to tím, že by medaile získávaly na domácích OIV soutěžích.
Ale také platí, že daleko větší úspěch mají producenti ze Starého světa než z Nového.
A producenti z malých vinařských zemí získávají ve srovnání s vlastní produkcí násobně víc medailí, než producenti z velkých zemí.
A jistě platí, že některé země umí vytěžit z účasti na domácí soutěži maximum. Jako Rusko.
Ale i mezi těmito proporčně úspěšnějšími malými zeměmi existují velké rozdíly a mnohým z nich mohou jejich úspěšnou “soutěžní” politiku méně úspěšní závidět. Viz Švýcarsko, Kypr a Slovensko.
Pokud získané OIV medaile přispívají k obchodnímu úspěchu, pak vinaři z menších vinařských zemí tuto výhodu čerpají násobně více, než odpovídá jejich podílu na celosvětové produkci. A vinaři z Nového světa ji čerpají mnohem méně, než odpovídá jejich podílu.

Výsledky ke stažení zde.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben