Přeskočit na hlavní obsah

Medaile ze soutěží pod patronací OIV: Kdo je vítěz?

Kdo je vítěz?

V roce 2015 uspořádali organizátoři na celém světě jednatřicet vinařských soutěží pod patronací Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Podle pravidel OIV na nich pořadatelé udělili 9548 medailí vinařům z padesáti šesti zemí. Ve většině zemí proběhla jediná soutěž, výjimkou s více soutěžemi byly Francie (4), Švýcarsko (3), Itálie (3), Španělsko (2) a Portugalsko (2).

Získané medaile

Nejvíce medailí získali vinaři ze Španělska, celkem 1479, následovaní Francouzi s 1368 medailemi a Italy s 1087 medailemi. Společně s Němci a jejich 879 medailemi na čtvrtém místě získalo toto kvarteto polovinu všech udělených medailí. Producenti z Portugalska na pátém místě získali polovinu prvního Španělska, 748 medailí.
Žebříčku tedy dominují vinařské velmoci Starého světa.
Vinaři z Nového světa obsadili až místo sedmé (Argentina), jedenácté (Chile) a patnácté (Austrálie). Ve třetině se objevují Kanada a Jižní Afrika, v polovině Spojené státy, Nový Zéland a Brazílie a na začátku poslední třetiny Uruguay a Mexico.
Pouze jednotky medailí z bezmála deseti tisíc udělených si odvezli producenti ze zemí jako Japonsko, Peru, Jižní Korea, Nizozemsko nebo Tchaj-wan. A po jedné jediné medaili si ze soutěží odvezli vinaři z Andorry, Kolumbie, Lichtejnštejnska, Polska a Spojeného království.

Úspěšnost na soutěžích

K obsazení čtvrté příčky v zisku medailí potřebovali němečtí vinaři uspět na nejvíce soutěžích (29), následují je Francouzi (24) a Italové (23). Španělé jsou v tomto směru čtvrtí (22). Na dalších místech tohoto žebříčku následují Slovensko (19), Rumunsko a Austrálie (17), Česko (16), Maďarsko (14) a první desítku uzavírají Portugalsko a Argentina (13).

Medaile z jedné soutěže

V průměru si nejvíce medailí z každé soutěže, kde uspěli, odváží Španělé a Švýcaři, plných 67. O deset méně pak Portugalci a Francouzi a ještě o dalších deset méně Italové. Téměř 42 medailí na jedné soutěži získávají Moldavané a 30 medailí Němci. Vinaři z Řecka, Argentiny a Ruska získali na jedné soutěži, kde bodovali, mezi dvaceti a třiceti medailemi.

Čím větší vinařská země, tím více medailí?

Získala země, která produkuje 5% celkové celosvětové produkce vína, 5% všech medailí ze soutěží OIV? Více nebo méně? Kolikrát?
Zdaleka nejúspěšnější je Švýcarsko, které svůj podíl na celosvětové produkci překonává podílem na získaných medailích s násobkem 21. Následují Kypr (19), Slovensko (16) a Nizozemsko (15) a na dalších příčkách jsou Česko (9) a Luxembourg (7).
Z velkých vinařských zemí jsou první Portugalsko a Německo (3), ale Španělsko už má tento koeficient pouze 1,2, stejně jako Gruzie. A Francie i Itálie už získanými medailemi za svou produkcí zaostávají (0,8, a 0,6).
Zvlášť výrazný je tento nepoměr u vinohradnických velmocí Číny (0,16) a Spojených států (0,08). Ani Čína ani Spojené státy nejsou členem OIV.

Vliv úspěchů na domácí scéně

Domácí vinaři na domácích soutěžích uspějí častěji. Jak je tento vliv rozhodující? Odečteme od celkově získaných medailí vinařství každé země medaile, které vinaři dostali na soutěžích ve své vlastní zemi. Jak by vypadal výsledek?
Na prvních příčkách se změnilo jen pořadí. První je Itálie, druhé Španělsko, třetí Německo, čtvrtá Francie a páté Portugalsko. V druhé pětici jsou Chile a Austrálie (kde se žádná soutěž s patronací OIV nepořádá), Slovensko, Rumunsko a Švýcarsko.

Komu se nejvíc daří právě doma

A komu tedy přinesl největší zisky domácí úspěch a kdo z něj těží nejméně? Na své moskevské soutěži získalo rozhodující část medailí Rusko (86%). Následuje Izrael (80%), Švýcarsko a Moldavsko (77%) a Chorvatsko (75%). Francie na domácím poli získala dvě třetiny medailí a Španělsko 44%, o něco méně něž Maďarsko a Kanada. Na opačném konci žebříčku jsou s třetinovým úspěchem Německo a Česko, s pětinovým Slovensko. Poslední je Itálie, jejíž vinaři si z domácích soutěží odvezli jen 14% medailí.

Závěr

Ano, nejvíc OIV medailí celosvětově získávají největší vinařské země a není to tím, že by medaile získávaly na domácích OIV soutěžích.
Ale také platí, že daleko větší úspěch mají producenti ze Starého světa než z Nového.
A producenti z malých vinařských zemí získávají ve srovnání s vlastní produkcí násobně víc medailí, než producenti z velkých zemí.
A jistě platí, že některé země umí vytěžit z účasti na domácí soutěži maximum. Jako Rusko.
Ale i mezi těmito proporčně úspěšnějšími malými zeměmi existují velké rozdíly a mnohým z nich mohou jejich úspěšnou “soutěžní” politiku méně úspěšní závidět. Viz Švýcarsko, Kypr a Slovensko.
Pokud získané OIV medaile přispívají k obchodnímu úspěchu, pak vinaři z menších vinařských zemí tuto výhodu čerpají násobně více, než odpovídá jejich podílu na celosvětové produkci. A vinaři z Nového světa ji čerpají mnohem méně, než odpovídá jejich podílu.

Výsledky ke stažení zde.


Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.