Přeskočit na hlavní obsah

Unie enologů - UIOE - je tu padesát let

Valné shromáždění UIOE v Paříži

Na výročním padesátém Valném shromáždění Mezinárodní unie enologů (UIOE) se 3. prosince v Paříži setkali spolupředsedové Serge Dubois a Riccardo Cotarella s vedením národních sdružení enologů z 16 členských zemí. Spolu s nimi se setkání zúčastnili i bývalí prezidenti Jacques Puisais, Ezio Rivella, Pietro Pittaro a Vicente Sánchez-Migallón. 
José Lez Secchi, Guillermo Dighiero Arrarte (velvyslanec Uruguaye), Serge Dubois, Tabaré Aguerre, Monika Christmann, Jean-Marie Aurand, Riccardo Cotarella
Jacques Puisais konstatoval, že enologie je jediná věda, která sdružuje mnoho ostatních oborů: chemii, fyziku, pedologii, klimatologii, zeměpis, dějepis a mnoho dalších.
I současná prezidentka OIV Monika Christmann potvrdila, že je hrdou enoložkou a poděkovala všem enologům a UIOE za jejich zapojení do odborné práce orgánů OIV, které mohou v komisi Vinařství ocenit jejich odborné znalosti.

Cíle UIOE

Mezinárodní unii enologů založil v roce 1965 Gabriel Humeau a organizace si klade za cíl zastupovat národní enologická sdružení na mezinárodní úrovni, aby obhajovala tuto profesionální kategorii na všech úrovních, bránila zneužívání názvu enolog a zachovávala soudržnost, solidaritu a dobré vztahy mezi ostatními profesními asociacemi. Před příslušnými národními a mezinárodními orgány vystupuje jako zastánce standardizace biologických procesů, stejně jako chemické, fyzikální, mikrobiologické a senzorické metody analýzy a organizuje jednotné enologické vzdělávání v různých vinařských zemích. 
Na oslavě přítomný ministr zemědělství Uruguaye Tabaré Aguerre pozval enology z celého světa k účasti na světovém kongresu OIV pro révu a víno, který se bude konat v jeho zemi v roce 2018.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania