Přeskočit na hlavní obsah

Švýcaři můžou i po Novém roce pít celou noc

Konec diskusí, žádné omezení prodeje alkoholu během noci

Po hodně dlouhé debatě švýcarský Parlament pohřbil reformu zákona o alkoholu, která měla zakázat prodej alkoholu od 22 hodin do 6 hodin ráno.
Poslanci ukončili diskuze o pozměňovacích návrzích zákona o dani z alkoholických výrobků a o prodeji alkoholu. Hlavním důvodem byl návrh zákazu prodeje alkoholu v noci, i když podobné omezení již v některých kantonech platí.
Podle úřadující ministryně financí Eveline Widmer-Schlumpf je spravedlivé, že tomuto projektu vystrojili "slušný pohřeb", když předtím Poslanecká sněmovna věnovala tomuto tématu téměř dva roky živé debaty.

Diskuze o svobodě podnikání a státní moci

Kromě toho Parlament zamítl návrh vlády na boj proti alkoholismu zavedením minimálních cen alkoholických nápojů a povinnou nabídku nealkoholických nápojů levnějších než alkohol. Na druhé straně poslanci nesouhlasili se zakázem "happy hours", během kterých bary a restaurace lákají zákazníky na nižší ceny alkoholu.
Nedostatek podpory pro reformu vlády také znamená odmítnutí požadavků na omezení reklamy na lihoviny. 
Projekt byl od počátku kritizovaný ze všech stran. Někteří obviňovali Federální radu za touhu vytvořit plnou kontrolu nad občany konfederace, zatímco jiní požadovali inovace bližší realitě švýcarské ekonomiky a další apelovali na potřebu zpřísnit existující omezení. 
Podle poslední zprávy ministerstva zdravotnictví konfederace konzumuje alkohol 87,5% Švýcarů ve věku nad 15 let. Asi polovina vypije sklenici nebo dvě alespoň jednou týdně, týdně se opije jeden z deseti a měsíčně jeden z pěti Švýcarů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania