Přeskočit na hlavní obsah

Královny vína se v Dolním Rakousku volí už šedesát let

Šedesátiletá tradice královen vín 

V roce 1955 byla zvolená první Královna vína v Dolním Rakousku. Dokonce i legendární hnutí hippies začalo až o deset let později. První korunovanou Královnou vína byla Eleanor Selitsch z Königsbrunn.
Dnes 79 letá Eleanor se vdala a je matka dvou dcer. "Najednou jsem byla královnou. Litr vína stál tři šilinky a zemědělská komora začala propagovat s mojí pomocí víno, aby k němu zvýšila úctu veřejnosti," vzpomíná.
Do roku 1997 se královny nazývaly Královnami vinařů, od té doby už nesou titul Královna vína.

Podíl na obnovení důvěry v rakouské vinařství 

Zejména v osmdesátých letech byly královny vína pod velkým tlakem. "Když jsem začal v 80. letech aktivně pracovat pro dolnorakouská vína, byl jsem rád, že mám královny vína po svém boku. Když propukl skandál s vínem, hrály hlavní roli v rekonstrukci jeho obrazu," vysvětluje bývalý prezident a vinař Josef Pleil. "Královny tou dobou už způsobily značný rozruch doma i v zahraničí a se svými znalostmi a přesvědčivostí mohly ve společnosti hodně propagovat rakouské víno."

Královny vína dnes

Královna vína Christina Hugl (uprostřed)
se svými Vícekrálovnami Dagmar Kohl (vlevo) a Victoria Gottschuly (vpravo)
V jubilejním roce Královna vína Christina a Vícekrálovny Victoria a Dagmar přemýšlely nad něčím speciálním pro milovníky vína. Proto představily společné víno, které nyní může pod názvem "The Queens Wine" rozbušit srdce milovníků vína. "Přemýšlely jsme o tom, jak přidat vínu další esprit. Výsledkem je naše Víno královen."

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.