Přeskočit na hlavní obsah

Bitva o domény .vin a .wine pokračuje z Francie

Konflikt ochrany zeměpisného označení a nových domén

Nové domény .vin a .wine je již možné prostřednictvím ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) nakupovat. Před půl rokem jsme reflektovali obavy amerických vinařských asociací ohledně registrací některých zejména zeměpisných označení a názvů vinařství s novými doménami. 
Po Američanech vystopila na obhajobu vinařských zájmů i francouzská státní tajemnice pro digitalizaci Axelle Lemaire. I na názvy internetových domén s chráněným označením původu chce využívat autorská ochranná práva.
"Budu velmi ostražitá při registracích nových doménových jmen," řekla. "Vyhráli jsme první bitvu o domény s koncovkami .vin a .wine, ale Francii ještě čeká hodně práce pro reformu ICANN, a to zejména ve smyslu posusozvání označení původu," říká paní Lemaire v rozhovoru s Confédération Nationale des producteurs de vins et eaux de vie de vin à Appellations d'Origine Contrôlées (CNAOC). 

Stávající řešení

V létě roku 2015 bylo dosaženo dohody mezi americkou společností Donuts, která koupila tyto domény, o tom, že nově registrované domény s názvy chráněných označení musí být vyhrazené pro oprávněné držitele těchto označení.
"Viděli jsme s .vin a .wine, že pravidla ICANN neberou dostatečně vážně zájmy jiných profesí," protože ICANN je "řízen jen malým počtem internetových profesionálů," poznamenala Lemaire. Regulátor ICANN se sídlem ve Spojených státech má být reformován do příštího roku.

Vinařská sdružení na ochranu označení původu

Francouzská CNAOC je spolu s italskou Confederazione Nazionale dei Consorzi volontari (FEDERDOC), spanělskou Conferencia Española de Consejos Reguladores Vitivinícolas (CECRV), porugalským Port and Douro Wines Institute (IVDP) a maďarskou Hungarian Hegyközségek Nemzeti Tanácsa (HNT) členy evropské federace vín s původem European Federation of Origin Wines.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania