Přeskočit na hlavní obsah

Prezident vinohradnické velmoci odmítl večeřet v Elysejském paláci kvůli sklence vína

Francouzi jsou pobouřeni: oficiální státní večeře bez vína?

Íránský prezident Hassan Rúhání zahajuje čtyřdenní turné po Itálii a Francii, když navštíví Evropu jako první íránský prezident za posledních deset let. Návštěva Paříže proběhne ve dnech 16. a 17. listopadu, kde se očekává jeho proslov v UNESCO.
"Prezidenta oficiálně přijme francouzský prezident François Hollande v úterý ráno," řekl íránský prezidentský mluvčí Parviz Esmaili.
Rúhání však odmítl účastnit se úterní státní večeře, protože se má při jídle podávat víno.

Halal menu bez alkoholu

Ačkoli Írán požádal o halal menu, které je obvykle bez alkoholu, Francie nebyla ochotná učinit tento ústupek, protože by byl zcela v rozporu s tradicí oficiálních státních obědů a večeří.
Poradci Hollandeho neskrývali svou frustraci nad problémem, který označují jako "směšný". "Tento program je ještě třeba dokončit," řekl zdroj blízký francouzskému prezidentovi. Francouzská delegace má koncem tohoto týdne odcestovat do Íránu, aby dohodla detaily Rúháního návštěvy.
Vína ale ke státním večeřím patří. Před třemi týdny si čínský prezident Xi Jinping a jeho hostitelka britská královna během státní večeře připili anglickým šumivým vínem, bílým burgundským, Bordeaux, Vin de Constance a portským.

Kdo je ve sporu

Podle posledních údajů je Írán se svými 223 tisíci hektary vinohradů devátým největším globálním pěstitelstvím, když jejich rozlohou předčil i Chile. Plocha francouzských vinohradů je třiapůlkrát větší a dosáhla 792 tisíc hektarů. Svou rozlohou Francii předčily jen první Španělsko a druhá Čína.
Výnosnost íránských vinohradů je poněkud nižší, v mezinárodním srovnání je Írán desátým největším producentem světa. Jenže z íránských hroznů v Íránu neprodukují víno. Dvě třetiny sklizně se zkonzumují jako čerstvé hrozny a jedna třetina jako sušené hrozinky.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.