Přeskočit na hlavní obsah

Nové standardy pro rakouský sekt

Rakouský sekt g.U. jako Champagne nebo Franciacorta

Nový třístupňový systém kvality stanovený pro rakouské sekty by se mohl srovnat - nebo dokonce předčít - s normami pro Champagne.
V průběhu posledních dvou let vypracovala Österreichisches Sektkomitee standardy pro tři úrovně kvality rakouských šumivých vín: Klassik, Reserve a Große Reserve. Tento systém byl vytvořen ve spolupráci s Österreich Wein Marketing (ÖWM), Rakouskou komorou pro průmysl a obchod a ministerstvem zemědělství. ÖWM uvádí, že nový právní základ pro rakouské sekty je analogický systému Qualitätswein. Sekty proto ponesou označení Österreichische Sekt mit geschützter Ursprungsbezeichnung (g.U.) a mohou dosáhnout tří úrovní.

Třístupňová pyramida

Klassik Sekt musí pocházet z hroznů pěstovaných v jedné spolkové zemi a musí ležet minimálně devět měsíců na kalech, zatímco Reservu musí vinaři produkovat tradiční metodou, z hroznů a základních vín vyprodukovaných v jedné spolkové zemi a nejméně 18 měsíci zrání na kalech.
V případě Große Reserve musí být hrozny sklizeny a presovány v jedné vinařské obci, jejíž jméno sekt ponese (a bude-li to možné z jedné vinice); sekt musí minimálně 30 měsíců kvasit a zrát v láhvích, a do prodeje může být uvolněn nejméně po třech letech po sklizni.

Große Reserve jako Champagne nebo Franciacorta

"Nejvyšší třída v pyramidě je srovnatelná s nejvyššími standardy předních oblastí světových perlivých vín - jako Champagne nebo Franciacorta - a v některých aspektech je dokonce překračuje," prohlásilo ÖWM.
"Jsou to vína schopné vyprávět příběh o jejich původu bez ohledu na to, zda jsou proslulá svěžestí z Poysdorfu nebo mineralitou z Langenlois, hloubkou z panonského Golsu nebo živou aromatikou z Gamlitz."
Další kritéria kvality, kterými se řídí výroba základního vína pro výrobu sektu, jakož i inspekční a kontrolní standardy, se bude rozvíjet v příštích několika měsících.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+