Přeskočit na hlavní obsah

Nové standardy pro rakouský sekt

Rakouský sekt g.U. jako Champagne nebo Franciacorta

Nový třístupňový systém kvality stanovený pro rakouské sekty by se mohl srovnat - nebo dokonce předčít - s normami pro Champagne.
V průběhu posledních dvou let vypracovala Österreichisches Sektkomitee standardy pro tři úrovně kvality rakouských šumivých vín: Klassik, Reserve a Große Reserve. Tento systém byl vytvořen ve spolupráci s Österreich Wein Marketing (ÖWM), Rakouskou komorou pro průmysl a obchod a ministerstvem zemědělství. ÖWM uvádí, že nový právní základ pro rakouské sekty je analogický systému Qualitätswein. Sekty proto ponesou označení Österreichische Sekt mit geschützter Ursprungsbezeichnung (g.U.) a mohou dosáhnout tří úrovní.

Třístupňová pyramida

Klassik Sekt musí pocházet z hroznů pěstovaných v jedné spolkové zemi a musí ležet minimálně devět měsíců na kalech, zatímco Reservu musí vinaři produkovat tradiční metodou, z hroznů a základních vín vyprodukovaných v jedné spolkové zemi a nejméně 18 měsíci zrání na kalech.
V případě Große Reserve musí být hrozny sklizeny a presovány v jedné vinařské obci, jejíž jméno sekt ponese (a bude-li to možné z jedné vinice); sekt musí minimálně 30 měsíců kvasit a zrát v láhvích, a do prodeje může být uvolněn nejméně po třech letech po sklizni.

Große Reserve jako Champagne nebo Franciacorta

"Nejvyšší třída v pyramidě je srovnatelná s nejvyššími standardy předních oblastí světových perlivých vín - jako Champagne nebo Franciacorta - a v některých aspektech je dokonce překračuje," prohlásilo ÖWM.
"Jsou to vína schopné vyprávět příběh o jejich původu bez ohledu na to, zda jsou proslulá svěžestí z Poysdorfu nebo mineralitou z Langenlois, hloubkou z panonského Golsu nebo živou aromatikou z Gamlitz."
Další kritéria kvality, kterými se řídí výroba základního vína pro výrobu sektu, jakož i inspekční a kontrolní standardy, se bude rozvíjet v příštích několika měsících.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.