Přeskočit na hlavní obsah

Jak přestat pít (když jste Australan)

"Díky, pro mě ne."

Konzumace alkoholu je součástí australské kultury, ale co se stane, když se někdo rozhodne konzumaci omezit nebo úplně přestat pít? 
Doktorandka School of Public Health z University of Adelaide Ashlea Bartram zkoumá sociální zkušenosti lidí, kteří v poslední době pít přestali nebo snížili svou spotřebu alkoholu s cílem vypracovat strategií pro lepší podporu lidem, kteří se k těmto změnám rozhodnou.
Bartram říká, že rozhodnout se k těmto změnám není jednoduchou změnou životního stylu. "Alkohol může hrát důležitou roli při setkávání lidí navzájem, ale může mít i některé negativní důsledky pro zdraví a pohodu lidí."
"Hrozba negativních dopadů pití alkoholu může ovlivnit rozhodnutí mnoha pijáků, aby pití omezili nebo úplně zastavili. Nicméně těm, jejichž sociální život typicky stojí a padá s konzumací alkoholu, tyto změny ovlivní nejen jejich vlastní život, ale také životy lidí v okolí - vzdát se pití není něco, co se děje v izolaci. Odmítnout pití může narazit a může být považováno za projev hrubosti nebo nudného patrona. Odmítání lze sice podrobně vysvětlovat, ale přátelé musí být zdrojem podpory," říká.

Výzkum zkušeností se změnou pijáckých návyků

Bartram chce slyšet o zkušenostech lidí, kteří provedli změnu jejich konzumace alkoholu ve snaze lépe pochopit sociální dopady tohoto rozhodnutí.
"Výzkumy o sociální zkušenosti mládeže a mladistvích, kteří pijí alkohol, existují, ale málo víme o zkušenostech dospělých, kteří alkohol ve společnosti konzumují a rozhodnou se jeho pití zastavit nebo omezit," říká Bartram. "Můj výzkum si klade za cíl pochopit zkušenosti těchto lidí."
Pokud jste Australan nebo Australanka, je vám více než 25 let a rozhodujete se, že přestanete pít nebo spotřebu alkoholu výrazně snížíte, můžete se na této studii podílet. V takovém případě paní Bartram kontaktujte pro více informací.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania