Přeskočit na hlavní obsah

Jak přestat pít (když jste Australan)

"Díky, pro mě ne."

Konzumace alkoholu je součástí australské kultury, ale co se stane, když se někdo rozhodne konzumaci omezit nebo úplně přestat pít? 
Doktorandka School of Public Health z University of Adelaide Ashlea Bartram zkoumá sociální zkušenosti lidí, kteří v poslední době pít přestali nebo snížili svou spotřebu alkoholu s cílem vypracovat strategií pro lepší podporu lidem, kteří se k těmto změnám rozhodnou.
Bartram říká, že rozhodnout se k těmto změnám není jednoduchou změnou životního stylu. "Alkohol může hrát důležitou roli při setkávání lidí navzájem, ale může mít i některé negativní důsledky pro zdraví a pohodu lidí."
"Hrozba negativních dopadů pití alkoholu může ovlivnit rozhodnutí mnoha pijáků, aby pití omezili nebo úplně zastavili. Nicméně těm, jejichž sociální život typicky stojí a padá s konzumací alkoholu, tyto změny ovlivní nejen jejich vlastní život, ale také životy lidí v okolí - vzdát se pití není něco, co se děje v izolaci. Odmítnout pití může narazit a může být považováno za projev hrubosti nebo nudného patrona. Odmítání lze sice podrobně vysvětlovat, ale přátelé musí být zdrojem podpory," říká.

Výzkum zkušeností se změnou pijáckých návyků

Bartram chce slyšet o zkušenostech lidí, kteří provedli změnu jejich konzumace alkoholu ve snaze lépe pochopit sociální dopady tohoto rozhodnutí.
"Výzkumy o sociální zkušenosti mládeže a mladistvích, kteří pijí alkohol, existují, ale málo víme o zkušenostech dospělých, kteří alkohol ve společnosti konzumují a rozhodnou se jeho pití zastavit nebo omezit," říká Bartram. "Můj výzkum si klade za cíl pochopit zkušenosti těchto lidí."
Pokud jste Australan nebo Australanka, je vám více než 25 let a rozhodujete se, že přestanete pít nebo spotřebu alkoholu výrazně snížíte, můžete se na této studii podílet. V takovém případě paní Bartram kontaktujte pro více informací.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.