Přeskočit na hlavní obsah

Izraelské víno z izraelské odrůdy

Objev autochtonních odrůd

V Izraeli vyrobili své první komerční víno vyrobené z autochtonních odrůd. Odrůda Marawi byla objevena před více než třemi lety Shibi Drorim, který také vlastní vinařství Gvaot Winery. Od roku 2011 Drori ve spolupráci s vědci z Arielské university na západním břehu Jordánu nalezl téměř 120 odrůd hroznů, včetně 20 vhodných pro výrobu vína a mezi nimi dvě odrůdy, které se nepěstují jinde na světě - bílé odrůdy Hamdani, také známé jako Marawi, a Jandali.

Marawi 2014 Recanati 

Již dříve v minulosti vyrábělo vína jako směsi z těchto odrůd malé vinařství, spravované salesiánským klášterem. Nicméně první Marawi víno určené k prodeji uvedlo až letos v říjnu vinařství Recanati Winery v Itálii na mezinárodní výstavě Expo 2015 Milan. Marawi 2014 Recanati vzniklo ve spolupráci Shibi Droriho, vinařství Recanati a palestinského pěstitele nedaleko Betléma, takže etiketa obsahuje nápisy v arabštině i hebrejštině.
Ido Levinson z Recanati řekl: "Věříme, že jsme získali vynikající výsledek. Myslím si, že jsme se zapsali do historie, nemluvě o velké chuti." Vinařtsví vyrobilo téměř 2500 lahví, jejichž prodejní cena je 30 USD.

Historické odrůdy

Před objevením odrůd Marawi a Jandali se předpokládalo, že Izrael nemá žádné jedinečné místní moštové odrůdy, i když názvy odrůd používaných pro výrobu vína v polovině devatenáctého století byly známé. Mezi nimi byly bílé - Hevroni, Dabouki, Marawi, Halbani, Sharwishi, Hamdani, Jandali, a červené - Zeitani, Karkashani, Razaki, Karashi nebo Baladi.
Dnes nejběžnějšími izraelskými odrůdami jsou Cabernet Sauvignon, Merlot a Carignan.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania