Přeskočit na hlavní obsah

Bulharské víno kleslo z 2. na 20. místo na světě

Úspěšná osmdesátá léta

V roce 1980 bylo Bulharsko druhé na světě v produkci vína a podle výroby na jednoho obyvatele dokonce první na světě. V roce 2015 je podle objemu výroby vína na dvacátém místě na světě. Úspěch bulharského vína v roce 1980 způsobila nejen socialisticky plánovaná ekonomika, kdy bylo Bulharsko privilegovanou vinařskou zemí, ale také průlom na západních trzích. V osmdesátých letech se levná bulharská vína, zejména červená, stala hitem mezi studenty téměř všech nevinařských zemí Evropy a Velké Británie.
Předseda představenstva Černomořského vinařského fóra Vitalyi Merkushev na tu dobu vzpomíná: "V osmdesátých letech jsme najednou viděli, že všichni studenti začínali párty s červeným bulharským vínem, které bylo dostatečně kvalitní, lepší než středomořská a evropská, a levné. Za takové peníze se v těch časech mohlo koupit jen víno ze severní Afriky."
Víno a tabák tehdy přinášely do státní pokladny socialistického Bulharska devizové příjmy, což umožnilo udržet životní úroveň a sociální zabezpečení.

Budoucnost bulharského vína

Dnes se bulharské víno pokouší vrátit na tradiční ruský trh, ale v této snaze mu brání protiruské sankce EU.
I proto je možné slyšet bývalého ministra kultury Bulharska, absolventa Leningradského ústavu Akademie umění SSSR a bývalého prezidentského kandidáta Ivana Maraza, když říká: "Bulharské vinařské firmy jsou z politických důvodů vytlačované ze svého hlavního trhu - Ruska! Ale bulharské firmy chtějí být na ruském trhu a drtivá většina lidí jsou přátelé Ruska."
Podle letního průzkumu bulharského Ústavu soudobé politiky dvě třetiny Bulharů nepodporují protiruské sankce a jen 15% podporuje jejich rozšíření.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+