Přeskočit na hlavní obsah

Bulharské víno kleslo z 2. na 20. místo na světě

Úspěšná osmdesátá léta

V roce 1980 bylo Bulharsko druhé na světě v produkci vína a podle výroby na jednoho obyvatele dokonce první na světě. V roce 2015 je podle objemu výroby vína na dvacátém místě na světě. Úspěch bulharského vína v roce 1980 způsobila nejen socialisticky plánovaná ekonomika, kdy bylo Bulharsko privilegovanou vinařskou zemí, ale také průlom na západních trzích. V osmdesátých letech se levná bulharská vína, zejména červená, stala hitem mezi studenty téměř všech nevinařských zemí Evropy a Velké Británie.
Předseda představenstva Černomořského vinařského fóra Vitalyi Merkushev na tu dobu vzpomíná: "V osmdesátých letech jsme najednou viděli, že všichni studenti začínali párty s červeným bulharským vínem, které bylo dostatečně kvalitní, lepší než středomořská a evropská, a levné. Za takové peníze se v těch časech mohlo koupit jen víno ze severní Afriky."
Víno a tabák tehdy přinášely do státní pokladny socialistického Bulharska devizové příjmy, což umožnilo udržet životní úroveň a sociální zabezpečení.

Budoucnost bulharského vína

Dnes se bulharské víno pokouší vrátit na tradiční ruský trh, ale v této snaze mu brání protiruské sankce EU.
I proto je možné slyšet bývalého ministra kultury Bulharska, absolventa Leningradského ústavu Akademie umění SSSR a bývalého prezidentského kandidáta Ivana Maraza, když říká: "Bulharské vinařské firmy jsou z politických důvodů vytlačované ze svého hlavního trhu - Ruska! Ale bulharské firmy chtějí být na ruském trhu a drtivá většina lidí jsou přátelé Ruska."
Podle letního průzkumu bulharského Ústavu soudobé politiky dvě třetiny Bulharů nepodporují protiruské sankce a jen 15% podporuje jejich rozšíření.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie.
Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto:

Velká zlatáZlatáStříbrnáČesko14727Německo2Rumunsko1Slovensko1104
Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělila vinařství z Francie, Španělska, Chile a Nového Zélandu; vína ze tří zemí na žádnou medaili nestačila. Generální ř…

Největší američtí pijani

Podle průzkumu Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) z University of Washington, stojí za nárůstem spotřeby alkoholu jeho zvýšená obliba mezi ženami, i když procento konzumentů alkoholu se v průběhu času nijak nemění. V American Journal of Public Health publikovaná studie je vůbec první studií, která sledovala trendy v konzumaci alkoholu v jednotlivých okresech USA mezi lety 2002-2012. Počet těžkých pijanů, definovaných spotřebou jednoho drinku denně v případě žen a dvou drinků denně v případě mužů, od roku 2005 prudce vzrostl až o 17,2%. V roce 2012 bylo možné považovat 8,2% Američanů za těžké pijany a 18,3% za nadměrné pijany, konzumující během jedné příležitosti alespoň jedenkrát v uplynulém měsíci čtyři a více drinků v případě žen a pět a více v případě mužů. Celostátní trendy ukazují mnohem rychlejší eskalaci nadměrného pití žen než mužů s nárůstem o 17,5% mezi lety 2005 a 2012, zatímco počty nadměrných mužských pijanů se zvýšily o 4,9%. "Jsme svědky velmi znep…