Přeskočit na hlavní obsah

Bulharské víno kleslo z 2. na 20. místo na světě

Úspěšná osmdesátá léta

V roce 1980 bylo Bulharsko druhé na světě v produkci vína a podle výroby na jednoho obyvatele dokonce první na světě. V roce 2015 je podle objemu výroby vína na dvacátém místě na světě. Úspěch bulharského vína v roce 1980 způsobila nejen socialisticky plánovaná ekonomika, kdy bylo Bulharsko privilegovanou vinařskou zemí, ale také průlom na západních trzích. V osmdesátých letech se levná bulharská vína, zejména červená, stala hitem mezi studenty téměř všech nevinařských zemí Evropy a Velké Británie.
Předseda představenstva Černomořského vinařského fóra Vitalyi Merkushev na tu dobu vzpomíná: "V osmdesátých letech jsme najednou viděli, že všichni studenti začínali párty s červeným bulharským vínem, které bylo dostatečně kvalitní, lepší než středomořská a evropská, a levné. Za takové peníze se v těch časech mohlo koupit jen víno ze severní Afriky."
Víno a tabák tehdy přinášely do státní pokladny socialistického Bulharska devizové příjmy, což umožnilo udržet životní úroveň a sociální zabezpečení.

Budoucnost bulharského vína

Dnes se bulharské víno pokouší vrátit na tradiční ruský trh, ale v této snaze mu brání protiruské sankce EU.
I proto je možné slyšet bývalého ministra kultury Bulharska, absolventa Leningradského ústavu Akademie umění SSSR a bývalého prezidentského kandidáta Ivana Maraza, když říká: "Bulharské vinařské firmy jsou z politických důvodů vytlačované ze svého hlavního trhu - Ruska! Ale bulharské firmy chtějí být na ruském trhu a drtivá většina lidí jsou přátelé Ruska."
Podle letního průzkumu bulharského Ústavu soudobé politiky dvě třetiny Bulharů nepodporují protiruské sankce a jen 15% podporuje jejich rozšíření.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil
Pokračovat+

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.
Pokračovat+

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+