Přeskočit na hlavní obsah

Víno v lahvích? Už dávno ne. Novinky na trhu

Jen skleněné lahve nestačí

Nová balení vín patří k dnešní době. I když sklo je stále dominantně preferovaný obal, na trhu bude nadále ztrácet podíl na úkor široké škály alternativních formátů balení. Kromě bag-in-boxů a ostatních kontejnerů, které jsou stále v oblibě, patří k novinkám plastové lahve, plastové kelímky a poháry, aseptické kartony, sáčky i plechovky. Své místo zaujmou kvůli novým funkcím, schopnosti diferenciace produktů i apelem na mladší spotřebitele, kteří jsou k vinařským tradicím více vlažní, než znalci vína.

Obaly na jedno použití

Nejrychlejší růst se očekává v obalech mimo typickou velikost 750 ml. Obaly na jedno použití mají široké uplatnění v místech, která obvykle neumožňují prodej skleněných obalů, jako jsou stadiony, divadla, koncertní sály a zábavní parky.
Severoamerická společnost AstroPouch uvedla na trh obal na víno o tradičním objemu 750 ml a nízké váze, který je možné potiskovat a zatraktivnit. Obal lze recyklovat a protože není použit karton, není ho třeba před tím separovat.

Novozélandské vinařství Sileni Estates zahájilo prodej svých oceněných vín v nerozbitném jednorázovém balení. Nabízí se jako ideální partner na akce, festivaly a venkovní životní styl. Obal Sileni Nano je 100% recyklovatelná all-in-one lahvička vína s clipem a plastovým pohárem, první svého druhu na trhu.
Vína Sileni Nano jsou nabízena v pěti odrůdách a jsou balena v PET lahvích o objemu 187 ml, která kopíruje tvar běžné láhve a má plastový šroubovací uzávěr. Tento produkt je výsledkem společné práce mezi Sileni Estate a francouzskou stáčírnou Paul Sapin.

Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+