Přeskočit na hlavní obsah

Sklizeň v Moldavsku: letošní vedra a sucho nikdo nepamatuje

Sucho ovlivní moldavskou úrodu

V Moldavsku je obhospodařováno 140 tisíc hektarů vinic, ze kterých se letos podle odhadů ministerstva zemědělství sklidí o 15% méně než v loňském roce. Na vině jsou sucha, jaká nebyla 70 let.
Sucho začala na jaře a trvá až dosud. Vzhledem k vysokým teplotám již někteří vinaři na jihu země ztratili až polovinu úrody. Sběr hroznů začal o týden dříve než obvykle, protože hrozny jsou suché a listy žloutnou.
Vinař Vasilij Cheban také potvrzuje, že sklidí polovinu toho, co plánoval. "Už 120 dní nepršelo. Za mých 43 let pracovních zkušeností jsem sucho jako letos nezažil. Našich 200 hektarů je sice u řeky a mohli jsme zavlažovat. Ale v řece není voda," řekl Cheban.

Sucho a export

Vzhledem k suchu jsou bobule poloviční, ale hladina glukózy je v nich mnohem vyšší. Vína ročníku 2015 proto budou mít bohatý buket. Producenti již začali zpracovávat první hrozny odrůd Muškát a Chardonnay. Přestože suroviny bude letos méně, jsou producenti přesvědčeni, že deficit vína nebude.
"Nemyslím si, že budeme mít problémy. Máme neprodané zásoby z let 2012 až 2014. Plánujeme export hlavně do Běloruska a Kazachstánu. V poslední době ale dobře spolupracujeme s Polskem, Českem a Německem," řekla představitelka ministerstva Galina Furtuna.

Stolní odrůdy za desetinovou cenu

K producentům vín letos kvůli suchu poputují i stolní odrůdy, zemědělci je však budou muset prodávat za desetinovou cenu.
"Jsem si jistý, že nekvalitní stolní hrozny neprodáme k přímé spotřebě, ale budeme je muset prodat ke zpracování za velmi nízkou cenu vinařům. Oni je použijí k výrobě vína, které se následně vypálí," řekl předseda sdružení producentů stolních odrůd George Gaber.
Vzhledem ke snížení kvality vlivem sucha se sníží i export. V nejlepším případě vyvezou moldavští zemědělci do zahraničí kolem 50.000 tun stolních hroznů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.