Přeskočit na hlavní obsah

Sklizeň v Moldavsku: letošní vedra a sucho nikdo nepamatuje

Sucho ovlivní moldavskou úrodu

V Moldavsku je obhospodařováno 140 tisíc hektarů vinic, ze kterých se letos podle odhadů ministerstva zemědělství sklidí o 15% méně než v loňském roce. Na vině jsou sucha, jaká nebyla 70 let.
Sucho začala na jaře a trvá až dosud. Vzhledem k vysokým teplotám již někteří vinaři na jihu země ztratili až polovinu úrody. Sběr hroznů začal o týden dříve než obvykle, protože hrozny jsou suché a listy žloutnou.
Vinař Vasilij Cheban také potvrzuje, že sklidí polovinu toho, co plánoval. "Už 120 dní nepršelo. Za mých 43 let pracovních zkušeností jsem sucho jako letos nezažil. Našich 200 hektarů je sice u řeky a mohli jsme zavlažovat. Ale v řece není voda," řekl Cheban.

Sucho a export

Vzhledem k suchu jsou bobule poloviční, ale hladina glukózy je v nich mnohem vyšší. Vína ročníku 2015 proto budou mít bohatý buket. Producenti již začali zpracovávat první hrozny odrůd Muškát a Chardonnay. Přestože suroviny bude letos méně, jsou producenti přesvědčeni, že deficit vína nebude.
"Nemyslím si, že budeme mít problémy. Máme neprodané zásoby z let 2012 až 2014. Plánujeme export hlavně do Běloruska a Kazachstánu. V poslední době ale dobře spolupracujeme s Polskem, Českem a Německem," řekla představitelka ministerstva Galina Furtuna.

Stolní odrůdy za desetinovou cenu

K producentům vín letos kvůli suchu poputují i stolní odrůdy, zemědělci je však budou muset prodávat za desetinovou cenu.
"Jsem si jistý, že nekvalitní stolní hrozny neprodáme k přímé spotřebě, ale budeme je muset prodat ke zpracování za velmi nízkou cenu vinařům. Oni je použijí k výrobě vína, které se následně vypálí," řekl předseda sdružení producentů stolních odrůd George Gaber.
Vzhledem ke snížení kvality vlivem sucha se sníží i export. V nejlepším případě vyvezou moldavští zemědělci do zahraničí kolem 50.000 tun stolních hroznů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania