19. září 2015

Nejsevernější vinařství světa

Nejsevernější vinohrady

Kaarlo Nelimarkka, dynamický čtyřiasedmdesátiletý finský vinař, obhospodařuje podle svého přesvědčení nejsevernější vinice na světě. Ve svém vinařství Sundom Wine ve Vaasa pěstuje vinnou révu 400 km jižně od polárního kruhu.
Sníhe není nepřítel, naopak. Díky svým izolačním vlastnostem, chrání keře a brání jejich zamrznutí, když teplota v zimě klesne na -36 °. Starosti mu dělá slunce.
"Skutečným problémem jsou příliš krátká léta a příliš silný sluneční svit na jaře, díky kterému vypučí pupeny, i když půda je stále zmrzlá," konstatuje tento bývalý obecní úředník.

Vína Kaarla Nelimarkka

Na svém vinohradu pěstuje tisíc keřů odrůd Madeleine Angevine, Tramín červený, Solaris nebo Rondo, ze kterých vyprodukuje v dobrých letech 400 lahví bílého, růžového i červeného.
Hannu Hokka, amatérská vinařka, která obhospodařuje monopolní prodej alkoholických nápojů, je z jeho vín nadšená. "Víno je příjemné a dobře vyvážené, skvělé k salátům nebo rakům. Kdybych to nevěděla, nikdy bych nehádala, že jsou od malého finského producenta," říká.
Vzhledem k tomu, že Finsko není na seznamu vinařských regionů EU, nemůže Kaarlo Nelimarkka svá vína označovat jako vína a prodávat je ve státním monopolním obchodu. Proto kultivuje vinaření jako svého koníčka, pořádá prohlídky svých vinic a vinařství, které zakončuje degustací vlastních vín.

Dvacet let neúspěšných pokusů

Vinařit začal v polovině sedmdesátých let, kdy objednal první vinnou révu, Pinot Noir. "Prvních dvacet let jsem se jen učil, přečetl jsem všechny knihy a pečlivě jsem dodržoval všechny pokyny, ale pokaždé vše selhalo."
Díky vytrvalosti a mnoha pokusům a omylům už má vlastní metody, jak chránit vinice před chladem, jak díky speciálnímu řezu, tak díky hromadám kamenů, které si zachovávají teplo u kořenů vinic, aby je chránily před chladem a vlhkostí, i díky částečnému balení keřů do plastových fólií v zimě.

Finské slunce jako sluneční svit v Itálii

Díky dlouhým letním dnům, kdy slunce svítí až 20 hodin denně, vypočítal amatérský vinař, že i on dosahuje v průměru 30 dnů slunečního svitu jako mají vinice na jihu Itálie.
Ale i letos v létě mu příroda nabídla něco, co ostatní vinaři neměli. Zatímco jižní Evropu trápila vlna sucha a veder, Finsko zažívalo nejchladnější červen a červenec za posledních 50 let, s téměř každodenními dešti. Návrat slunce a tepla na konci léta mu však úrodu zachránily. Sklízet začne na počátku října, o něco později, než obvykle.