Přeskočit na hlavní obsah

CVC: nová exkluzivní klasifikace vín Jižní Afriky

Cape Vintner Classification

Nově navržená jihoafrická klasifikace vín si klade za cíl řešit potíže při budování identity pro nadprůměrná vína, protože rostou obavy vinařů z prezetace jihoafrických vín jako levných a veselých.
Podle spoluzakladatele nové klasifikace Dona Tootha, ředitele Vergelegen Estate, udělala za poslední leta WOSA se značkou Wine of South Africa pro propagaci vín hodně, ale to není vše.
"My zastupujeme 80% značek, které tvoří 10% objemu produkce. WOSA odvedla skvělou práci, ale musí se starat o 90% objemu."

Pravidla CVC

Nová Cape Vintner Classification (CVC) se insirovala dalšími úspěšnými klasifikačními modely a vypracovává řadu kritérií pro tuto novou klasifikaci.
První a samozřejmou úrovní je, že člen sdružení a případný držitel této klasifikace musí vlastnit vinice, na nich pěstovat vlastní hrozny a z nich sám produkovat víno. Každý z členů bude muset projít nezávislým auditem jeho technických a ekologických norem, etických postupů, sklepního vybavení a nakonec kvalitou jeho vín, která Tooth popisuje jako "naprosto prvotřídní".
Posouzení kvality bude probíhat každých pět let pro uplynulých pět ročníků a musí jednoznačně přesvědčit panel pěti hodnotitelů, zníchž nejméně čtyři z nich musí souhlasit, že vína jsou dostatečně jedinečná.
"I přes tyto podmínky mohou členové CVC stále nakupovat hrozny pro svou produkci, ale vína z nich už nemohou být takto klasifikována a označena na hrdle každé lahve příslušnou nálepkou. Toto omezení nezahrnuje pronajaté vinohrady."

Vinaři a klasifikovaná vína

V současnosti je do sdružení CVC přijato 22 vinařství včetně Vergelegen, Rust en Vrede, Morgenster, Groot Constantia a Hamilton Russell Vineyards. Dalších 28 vinařství dokončuje audit a od dalších 53 registrují jejich zájem.
Tooth zdůraznil "přísný" systém schvalování a poznamenal, že zatím byla klasifikována pouze čtyři vína z doposud akreditovaných - dvě vína z vlastního vinařství, jedno z Paula Cluver a jedno z De Wetshof - což představuje pouhá 4% z předložených vín.
"Kamenem úrazu je požadavek nabídnout společně pět ročníků," říká Tooth. "Často jsme zaznamenali změnu stylu, což není nutně špatná věc, ale řekáme vinařům, aby se vrátili, až se pro jeden rozhodnou."
Nyní se plánují marketingové akce, které mají nový systém klasifikace a vína v něm zařazená otevřeně propagovat, když nejvíce budou preferovány trhy ve Spojených státech a Spojeném království.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben