Přeskočit na hlavní obsah

Změny na vinohradnické mapě světa: Dagestán

Dagestánské vinohradnictví se z vůle centra dynamicky rozšiřuje

Ruské legislativní změny


Krize na ruském nápojovém trhu zásadně mění poměry v domácím vinařském a koňakovém průmyslu. Nárůst cen zahraničních produktů na ruském trhu vede k rozsáhlé podpoře domácí produkce, čemuž sekundují změny legislativy.

Od letošních letních změn zákonů je nezbytné, aby pětiletý koňak produkovaly pouze společnosti, které mají kompletní výrobní cyklus včetně vlastní produkce suroviny. Nově je podmínkou pro užití chráněného označení koňaku Dagestán, aby podíl destilátů v něm použitých pocházel nejméně z 80% z výroby v Dagestánu. Dagestán leží na břehu Kaspického moře, sousedí s Gruzií a Azerbajdžánem a žije v něm kolem 2,5 milionu obyvatel.

Dagestánské vinohrady

Na začátku letošního roku byla plocha vinic v Dagestánu 21.200 hektarů a hrubý výnos v roce 2014 přesáhl 137.000 tun. Do roku 2020 je naplánováno zvýšit rozlohu vinohradů na 32,5 tisíce hektarů, aby bylo možné sklízet až 215 tisíc tun hroznů.
Dagestán proto plánuje každoročně vysadit alespoň dva tisíce hektarů vinic, desetkrát více, než každým rokem rozšiřuje své vinohrady největší producent hroznů na světěchilské Concha y Toro. V roce 2014 bylo vysázeno 2.055 hektarů a pro rok 2015 přidělil federální rozpočet Republice Dagestán 348 milionů rublů (4,7 milionů EUR), což je třikrát více než v roce 2014, takže jen na jaře 2015 bylo vysázeno 632 hektarů vinic.
Vinohrady se rozšiřují pouze v oblastech, kde je možné zavlažování. V loňském roce bylo na výstavbu zavlažování věnováno 16 milionů rublů (0,2 milionu EUR). Nové vinohrady s kapkovou závlahou dosáhly plochy 2.000 hektarů.
Pozornost se věnuje přechovávání suroviny v chladu, kapacity pro chladné skladování hroznů jsou již k dispozici v pěti společnostech a existuje již dotační návrh programu na výstavbu průmyslových chladniček s celkovou kapacitou 25 tisíc tun.

Dotace podporují soukromý kapitál

Rozsáhlé dotace přilákaly soukromý kapitál a vinohrady rozšiřují producenti Derbentskij závod igristych vin (2.065 ha vinic), Derbentskij konjačnyj kombinat (910 ha), Izberbashskiy Wine Brandy Factory (50 ha), Kizlyar Cognac Factory a Agrolaiyn (90 ha). Většina těchto producentů kupuje hrozny pro výrobu koňaků a šumivých vín.
V loňském roce tito producenti zpracovali asi 89 tisíc tun, v letošním roce plánují koupit minimálně 120 tisíc tun suroviny, z nichž zatím významnou část importují z Řecka a Moldavska.

Letošní sklizeň

Sklizeň letos začne po 1. září a výkupní ceny suroviny s obsahem cukru nad 16% dosáhnou 17 rublů (0,23 EUR) za kilogram hroznů.
Odhady letošní úrody jsou okolo 146.000 tun. V regionu Derbent lze očekávat 42 - 44 tisíc tun hroznů, v Kayakentsky okolo 32 – 33 tisíc a v Magaramkentsky více než 12 tisíc tun.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben