Přeskočit na hlavní obsah

Libanonské vinařství Domaine Wardy chce po Americe a Francii i trhy v Asii. Začne v Hongkongu

Produkce z Domaine Wardy 

Libanonské vinařství Domaine Wardy z údolí Bikáa je v Libanonu již 130 let proslavené anýzovkou Arak, ale před 30 lety si uvědomili potenciál, který Zehle v Bikáa, úrodném údolí ve východním Libanonu, skrývá pro pěstování hroznů.
Nyní vinařství produkuje 13 vín a používá pouze jednu ze dvou původních libanonských odrůd, bílou pozdně dozrávající Obeideh, která je základem pro její cuvée Clos Blanc - směsi Sauvignon Blancu, Viognieru a trochy Muscatu.
Pro ostatní produkci používá Wardy obvyklé hrozny libanonských pěstitelů včetně Cabernet Sauvignonu, Sauvignon Blancu, Viognieru a Cinsaultu, díky kterým dostává mnoho mezinárodních ocenění.
Wardy Private Selection získalo stříbro v roce 2011 International Wine Challenge pro své červené ročníku 2006 a jeho na Cinsaultu postavený Les Terroirs získal stříbro na International Wine Competition v v San Francisku v roce 2012.

Poohlížení se po asijských trzích

V Asii se libanonskému vinařství otevřely obchodní obzory v roce 2003, kdy jeho 2002 Cabernet Sauvignon získal bronz v China’s Wine and Spirit Competition.
"Používáme mezinárodní odrůdy, které dobře rostou i v našiem terroir. To nám dává možnost přístupu na širší trh, protože Číňané jsou toto schopni rozlišit a uvidí, že i když použíjeme stejné hrozny, naše vína jsou zcela odlišná. Například náš Sauvignon Blanc nechutná jako Sauvignon z Francie nebo Nového Zélandu," vysvětluje vinařka Diana Salame Khalil, která ve vinařství pracuje od roku 2002. "Našimi nejvýznamnější trhy zůstanou Spojené státy a Francii, ale máme zájem zvýšit objem obchodu i v Hongkongu."
"Lidé v Hongkongu jsou vždy ochotni zkoušet nové styly," řekla. "Rádi jim ukážeme, že náš styl není stejný jako styl ostatních producentů - a to ani v Libanonu."

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania