Přeskočit na hlavní obsah

Ekonomický dopad činnosti vinařů a pěstitelů z Missouri: 1,76 milardy USD za rok

Ekonomický dopad vinařského průmyslu v Missouri

128 vinařství a 425 pěstitelství z Missouri, zaměstnávajících spolu s restauracemi a souvisejícím turistickým průmyslem 14.959 osob na plný úvazek, vyprodukovalo v roce 2013 vína za 52 milionů US$ a výnosy z turistiky činily 220 milionů US$, když vinařských turistů bylo celkem 950.000.
Výnosy z federálních daní činily 120 milionů US$ a ze státních a lokálních daní dalších 96 milionů US$.

Missouri ve srovnání s ostatními vinařskými státy

V roce 2005 bylo ve státě 50 vinařství, zatímco v roce 2013 již 128, která vyprodukovala 47 tisíc hektolitrů vína - asi 5% produkce českého vinařství. S tímto množstvím obsazuje Missouri čtrnácté místo ve Spojených státech, ovšem jen s podílem 0,15%.

Pořadí Stát Produkce (hl) Podíl
1 California  27 590 453 87,18%
2 Washington  1 292 371 4,08%
3 New York  1 027 659 3,25%
4 Oregon  300 848 0,95%
5 Pennsylvania  300 848 0,95%
6 Vermont  163 339 0,52%
7 Ohio  124 067 0,39%
8 Kentucky  84 842 0,27%
9 Michigan  82 527 0,26%
10 Florida  76 693 0,24%
11 North Carolina  51 172 0,16%
12 New Jersey  50 338 0,16%
13 Virginia  47 733 0,15%
14 Missouri  47 337 0,15%
Ostatní 406 498 1,28%
Celkem U.S.  31 646 726 100,00%

V produkci hroznů jsou však pěstitelé s Missouri na místě devátém:

Pořadí Stát Hrozny (t)
1 California  7 717 000
2 Washington  390 000
3 New York  208 000
4 Pennsylvania  111 000
5 Michigan  94 000
6 Oregon  49 000
7 Virginia  6 600
8 Ohio  6 490
9 Missouri  6 040
10 Texas  5 800
Ostatní 11 600
Celkem U.S.  8 605 530


Data pro Missouri Wine and Grape Board zpracovala kalifornská konzultační společnost Frank, Rimerman + Co., založená v roce 1949, nyní s více než 300 specialisty s pobočkami v San Jose, Palo Alto, San Francisco, St. Helena a v New Yorku a studii zveřejnila ve 2Q 2015.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania