Přeskočit na hlavní obsah

Ekonomický dopad činnosti vinařů a pěstitelů z Missouri: 1,76 milardy USD za rok

Ekonomický dopad vinařského průmyslu v Missouri

128 vinařství a 425 pěstitelství z Missouri, zaměstnávajících spolu s restauracemi a souvisejícím turistickým průmyslem 14.959 osob na plný úvazek, vyprodukovalo v roce 2013 vína za 52 milionů US$ a výnosy z turistiky činily 220 milionů US$, když vinařských turistů bylo celkem 950.000.
Výnosy z federálních daní činily 120 milionů US$ a ze státních a lokálních daní dalších 96 milionů US$.

Missouri ve srovnání s ostatními vinařskými státy

V roce 2005 bylo ve státě 50 vinařství, zatímco v roce 2013 již 128, která vyprodukovala 47 tisíc hektolitrů vína - asi 5% produkce českého vinařství. S tímto množstvím obsazuje Missouri čtrnácté místo ve Spojených státech, ovšem jen s podílem 0,15%.

Pořadí Stát Produkce (hl) Podíl
1 California  27 590 453 87,18%
2 Washington  1 292 371 4,08%
3 New York  1 027 659 3,25%
4 Oregon  300 848 0,95%
5 Pennsylvania  300 848 0,95%
6 Vermont  163 339 0,52%
7 Ohio  124 067 0,39%
8 Kentucky  84 842 0,27%
9 Michigan  82 527 0,26%
10 Florida  76 693 0,24%
11 North Carolina  51 172 0,16%
12 New Jersey  50 338 0,16%
13 Virginia  47 733 0,15%
14 Missouri  47 337 0,15%
Ostatní 406 498 1,28%
Celkem U.S.  31 646 726 100,00%

V produkci hroznů jsou však pěstitelé s Missouri na místě devátém:

Pořadí Stát Hrozny (t)
1 California  7 717 000
2 Washington  390 000
3 New York  208 000
4 Pennsylvania  111 000
5 Michigan  94 000
6 Oregon  49 000
7 Virginia  6 600
8 Ohio  6 490
9 Missouri  6 040
10 Texas  5 800
Ostatní 11 600
Celkem U.S.  8 605 530


Data pro Missouri Wine and Grape Board zpracovala kalifornská konzultační společnost Frank, Rimerman + Co., založená v roce 1949, nyní s více než 300 specialisty s pobočkami v San Jose, Palo Alto, San Francisco, St. Helena a v New Yorku a studii zveřejnila ve 2Q 2015.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben