Přeskočit na hlavní obsah

Turisté a alkohol na dovolené. Kde ho pijí nejvíce?

Turisté na dovolené pijí a v některých zemích již víme jak mnoho. Zemí není příliš, naposledy 29 a 24 v předchozím zjišťovaném období v roce 2005, a to se ještě některé střídaly. Pro kvalifikovaný odhad konzumace odborníci předpokládají, že turisté v zahraničí popíjejí stejně jako doma a že v navštívené zemi pobývají dva týdny s výjimkou několika zemí, kam turisté jezdí na kratší pobyty za nákupy právě i alkoholu, což jsou třeba Estonsko nebo Moldavsko. Odhady vycházely z dat Organizace spojených národů, rozlišovaly početnost obyvatelstva a turistů a odlišovaly země s populací muslimskou a nemuslimskou.
S vědomím těchto omezení jsou na čele turistického žebříčku Bahamy následované Antiguou a Barbudou, kde turisté oproti předchozímu období s 2,56, resp. 1,98  litru čistého alkoholu na osobu zkonzumovali 4,24 resp. 3,36 litru, následované rostoucím Estonskem a stabilním Rakouskem s 3,0 a 2,25 litru čistého alkoholu na osobu, mezi něž se vklínily mírně klesající Cookovy ostrovy se spotřebou 2,34 litru na osobu. Po dalších ostrovních prázdninových destinacích následují Andorra a Malta se obdobnou konzumací okolo 1,3 litru a s malým odstupem Spojené arabské emiráty s 0,9 litru na osobu. Chorvatsko a Kypr nijak nevynikají, turisté zde při svých pobytech zkonzumovali 0,68 a 0,64 litru čistého alkoholu.
Pokud si chcete od popíjejících turistů odpočinout, pak v Malajsii, která žebříček uzavírá a kde turisté vypijí necelá 4% alkoholu oproti rekordním Bahamám. Ale samotní Malajsijci vypijí desetkrát více než jejich návštěvníci. Pokud si chcete odpočinout i od popíjejích místních, jeďte do Indonésie.

Populární příspěvky z tohoto blogu

České mezinárodní Oenoforum 2015

Před dvěma týdny začala pod patronací OIV pořádaná česká mezinárodní soutěž Oenoforum 2015. Poplatek za přihlášení vína činil 65 €. Téměř 350 přihlášených vín z jedenácti zemí hodnotilo 36 hodnotitelů, z nichž 75 % bylo z Česka a Slovenska, po dvou z Itálie a Portugalska a po jednom z Rakouska, Bulharska a Moldávie. Celkem byly uděleny 3 Velké zlaté medaile, 66 Zlatých a 36 Stříbrných a z těchto 105 medailí si vinaři ze Střední Evropy rozdělili 93. Čeští a slovenští producenti dosáhli na rovných 90 medailí představujících 86 %, ještě více, než jaké bylo jejich zastoupení mezi hodnotiteli. Celkově středoevropané uspěli takto: Velká zlatá Zlatá Stříbrná Česko 1 47 27 Německo 2 Rumunsko 1 Slovensko 1 10 4 Vína z vinařství prezidenta soutěže si na lahev přilepí 3 medaile a 2 Vítěze kategorie a vína sponzora soutěže získala 7 medailí a 1 Vítěze kategorie. O zbývajících 12 medailí se podělil

Oenoforum: česká mezinárodní soutěž letos v Lednici udělila 137 medailí

Výsledky soutěže Oenoforum 2016 V jubilejním desátém ročníku české mezinárodní soutěže Oenoforum 2016, která přijímá přihlášky vín z celého světa a koná se pod záštitou OIV, se letos poměřilo 456 vín přihlášených z devíti zemí. Přihláška jednoho vína stála 1600 CZK a dvoudenního hodnocení se v Lednici ve dnech 21. až 22.  dubna zúčastnilo celkem třicet sedm hodnotitelů z deseti zemí. Do konečného žebříčku se dostala vinařství z devíti přihlášených zemí oproti loňským osmi , ale letošní součty obsahují jeden nepříjemný diplomatický omyl.

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.