Přeskočit na hlavní obsah

Sbalte víno a odvezte ho do Číny

V Číně zkonzumují 7% celkové světové vinařské produkce, v podstatě srovnatelně jako v Německu a Británii, spotřeba na obyvatele tedy není vysoká, právě proto je to obchodní výzva i pro ty, kteří zaspali za Austrálií a Francií. Třeba i proto, že tímto exportem můžete lépe čelit obchodním výkyvům v současné Evropě.

Jihoafričané již neváhají a po marketingových investicích vloni jejich podíl na čínském trhu vzrostl o 63%. Přizpůsobují se však místním podmínkám. Hein Koegelenberg, vlastník vinařství La Motte a Leopard's Leap, ve spolupráci s Perfect China vytvořil "Perfect Wines of South Africa", značku zaměřenou přímo na čínský trh. Vyslechl doporučení a etiketu vína L'Huguenot se skicou vinice navrhl v klasickém francouzském stylu. Přestože na první pohled skica připomíná tradiční francouzskou krajinu, ve skutečnosti jsou to Table Mountain s domem v nizozemském stylu, zcela typickou scenérií Jižní Afriky.

To je jen jedna strana mince. K tomu každoročně zve Koegelenberg 250 čínských obchodních zástupců z celé země na jihoafrické turné, aby se mohli s produkcí seznámit přímo v místě, kde se pěstuje réva a vyrábí víno.
Spolu s La Motte a Leopard’s Leap znamenaly Koegelenbergovy tři exportní značky polovinu celého jihoafrického vinařského exportu 3 milionů lahví do Číny v roce 2013.
Někteří na to jdou jinak.
Swartland Winery sází trochu na pověry a hraje si s tradičnějšími čínskými motivy lvů a dalších zvířat. Jenže vlastníkem tohoto vinařství je jihoafrický čínský přistěhovalec William Wu, který společnost koupil v loňském roce a ihned vstoupil na čínský trh. A i kvůli tomu je podíl exportu na celkové produkci tohoto vinařství už 55%.
Svůj atak čínského trhu však zahájil australský maloobchodní gigant Lion podpisem smlouvy s distributorem Jebsen Fine Wines, který má v mnoha čínských provinciích vybudované skvělé distribuční sítě. Čínští spotřebitelé se tak již brzy seznámí se australskými víny z vinařství St. Hallett Wines z Barossy, Petaluma z Adelaide Hills, Stonier Wines z Mornington Peninsula, Knappstein z Clare Valley, ale i s americkým vinařstvím Argyle z oregonského Willamette Valley.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania