Přeskočit na hlavní obsah

Kanadská policie zatkla dvanáct vinařů. Padělali značková vína.

Ve vazbě jsou vinař Luca Gaspari i bývalý generální ředitel společnosti Diamond Estates Murray Marshall. Montrealská policejní jednotka Actions Concertée pour Contrer les Economies Souterraines (ACCES) zatýkala minulý čtvrtek v rámci “Project Malbec”, jehož vyšetřování zahájila loni v lednu, kdy při jednom zátahu odhalila 100 padělaných bedýnek vína.
Za tuto dobu odhalila rekordní počet pašovaných vín prodávaných prostřednictvím jediné sítě. Tato síť údajně za poslední čtyři roky nelegálně prodala více než 1,8 milionu lahví vína.
Princip podvodu prý spočívá v dovozu vína v 24000 litrových kontejnerech přes přístav Montreal do Ontaria, kde bylo lahvováno jako populární značková vína, aby se pak vracelo do Quebeku prostřednictvím Kahnawake.
First Nations Winery z Kahnawake, vedená Floydem Lahache, je pro účast na tomto podvodu předmětem vyšetřování.
Ředitel Tenute Santarelli Luca Gaspari je také předmětem vyšetřování. V Kanadě je známý výrobou "vína" z javorového sirupu.
Podle velitele Marco Roye, šéfa ACCES, byl Murray Marshall, bývalý prezident a CEO společnosti Diamond Estates Winery, jako jeden z údajných organizátorů zatčen. "Měli velmi dobře organizovanou distribuční síť," řekl Roy.
Diamond Estates Wines & Spirits byla založena v roce 2000 a v roce 2013 se stala veřejně obchodovanou společností. Mezi víny ve svém portfoliu má i řadu sestavenou Danem Aykroydem. Murray Marshall byl prezident od roku 2001 až do října 2013, kdy jej nahradil J. Murray Souter. Marshalla vyhodili před rokem v květnu 2014.
Souter vyšetřování komentuje: "Diamond Estates ví o vyšetřování podvodů spojených s First Nations Winery a plně spolupracujeme s úřady na jejich vyšetření. S First Nations Winery jsme přestali spolupracovat v prosinci 2014."
Dále byli zatčeni účetní a další osoby působící jako distributoři a všech dvanáct má být obviněno z podvodu, padělání a legalizace výnosů z trestné činnost.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania