Přeskočit na hlavní obsah

Vinařství z Česka vezou medaile z Concours Mondial de Bruxelles 2017

Bruselské medaile ze Španělska

Letošní čtyřiadvacátý ročník "putující" soutěže Concours Mondial de Bruxelles 2017 se letos konal po loňském Plovdivu ve španělském Valadollid a napřesrok se přesune do Asie.
Při přihlašovacím poplatku 150 EUR za jeden vzorek se sešlo oproti loňským 8750 vínům dokonce 9080 vzorů z 50 zemí, které ve dnech 5. až 1. května hodnotilo 320 expertů 50 národností. 
Podle právě ohlášených výsledků byly udělené celkem 2.591 medaile, z toho 88 Velkých zlatých, 854 Zlatých a 1.649 Stříbrných. 
Úspěšní byli i producenti z Česka, vinařství z Bzence dokonce získalo Velkou zlatou medaili. Devatenáct vinařství, kterým patří za jejich vína medaile, je uvedených za celkovými výsledky. 

Výsledky

Concours Mondial de Bruxelles 2017
Grand Gold Gold Silver
Total
Argentina

10 12
22
Armenia


1
1
Australia
2 10 11
23
Austria


3
3
Belgium

2 3
5
Bolivia

1

1
Bosnia and Herzegovina


1
1
Brazil

1 5
6
Bulgaria
1 23 34
58
Colombia


1
1
Croatia

1 3
4
Cyprus

1 1
2
Czechia
1 13 20
34
France
13 193 408
614
Georgia

1 2
3
Germany
1 3 8
12
Greece

12 30
42
Hungary

2 7
9
Chile
4 45 65
114
China
4 33 41
78
Italy
13 105 266
384
Lebanon

1 4
5
Luxembourg
1 1 6
8
Macedonia

2 4
6
Mexico

6 12
18
Moldova

3 9
12
New Zealand

1

1
Portugal
15 122 231
368
Romania

7 21
28
Russia

2 1
3
San Marino


2
2
Slovakia

7 16
23
Slovenia

2 8
10
South Africa

10 36
46
Spain
29 215 325
569
Switzerland
3 12 27
42
Taiwan


1
1
Turkey
1 6 15
22
United States

1 8
9
Uruguay


1
1
Total
88 854 1 649
2 591

České medaile, asijské pokračování

Všichni tuzemští medailoví producenti jsou na jedno kliknutí vidět zde, držitelem Velké zlaté medaile je Zámecké vinařství Bzenec za Rulandské bílé 2015 řady Terroir.
Také slovenští producenti uspěli a kteří to byli, lze najít tady. Rovněž jejich maďarští sousedé ze Španělska vezou medaile a komu patří lze vidět tady
Příští pětadvacátý ročník této velké soutěže se bude konat 11. až 13. května v pekingském obvodu Chaj-tien s téměř čtyřmi miliony obyvatel. Soutěž se pořádá pod záštitou Mingjie Chena, starosty obvodu, a Beijing International Wine and Spirit Exchange.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania