Přeskočit na hlavní obsah

Nejlépe hodnocená zahraniční vína severoamerické vinařské soutěže pocházejí z Česka

GAIWC 2017

Severoamerická nadace Raise a Glass pořádá v new yorském Rochesteru vedle soutěží piva, lihovin a vín hobby vinařů také vinařskou profesionální soutěž Great American International Wine Competition. 
Letos v její porotě zasedlo 25 hodnotitelů z 9 zemí, kteří posuzovali více než 1000 vzorků vín z 12 zemí, kterým udělili ve čtyřech stupních 339 medailí: 21 Velký zlatých, 42 Zlatých, 160 Stříbrných a 226 Bronzových. 
Na pomyslném druhém stupni žebříčku medailových zemí stojí vinaři z Česka.

Výsledky soutěže

Great American International Wine Competition 2017
Grand Gold Gold Silver Bronze Total
Argentina
2
1 9 12
Australia

1 4 4 9
Canada
3 7 10 19 39
Czechia
2 8 21 30 61
France

1 4
5
Italy


1 2 3
New Zealand

1

1
Macedonia
1

1 2
Slovakia
4 7 18 26 55
Slovenia

1

1
United States
21 42 101 175 339
Total
33 68 160 266 527

Výrazná česká stopa

Kosík Vinařství z Tvrdonic, Víno Hrabal, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, Konečný winery, Drápalovo slámové víno, Vinařství Dalibor Osička, Rodinné vinařství Košut, Pavel Binder Rodinné vinařství, Spielberg CZ, Vican rodinné vinařství, Vinařství Čech, Vinařství Josef Valihrach, Vinařství Konečný, Vinařství Kovacs, Vinařství Maděřič, Vinařství pod hradem, Vinařství Štěpán Maňák, Vinařství U Kapličky, Vinné sklepy Lechovice, Patria Kobylí, Vinařství Novosedly Vinofol, Vinařství Vladimír Tetur, Zemědělské družstvo Němčičky a Znovín Znojmo.
Ve Spojených státech jsou na soutěžích běžně i kategorie ovocných nebo medových vín. I mezi nimi uspěli producenti z Česka, když na medaile dosáhla vína z produkce Hromčíkova medovina Elisa Dalibora Hromčíka z Nivnice a Šípkové víno Šárky Vybíralové.
Také mezi hodnotiteli byli zástupci z Česka: Ivana Kovaříková a Luboš Bárta.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania