Přeskočit na hlavní obsah

Červený Ryzlink nebo bílý? Který byl první?

Výzkum červeného ryzlinku

Hrozen červeného Ryzlinku
Foto Univerzita Geisenheim
Julius Kühn Institute (JKI) v Siebeldigen má na základě svých poznatků už dlouhou dobu podezření, že prvotní odrůdou révy, z níž zmutovala její proslulá bílá podoba, je ryzlink červený, Roter Riesling. Potvrzuje to Franco Röckel, doktorand z Julius Kühn-Institut.
"Po několika molekulárně biologických studiích dvou jednoduchých sad chromozomů genomu máme nyní jasno. Haploidní buňka obsahující pouze jednu sadu chromozomů, která vede v červeném Ryzlinku k barvě, pochází od bílých bobulí rodiče - bílé odrůdy Heunisch. To znamená, že musela zmutovat do ryzlinku bílého. "
Na první pohled se to zdá matoucí, protože bobule červeného ryzlinku jsou až na barvu jinak zcela totožné s jejich bílými předky, stejně jako se neliší jejich dřevo ani listy. Nicméně bílé hrozny pocházejí z kmínků, na nichž byly původně červené hrozny. A červené hrozny na kmenu bílého ryzlinku dosud nebyly nalezeny. Rodiče ryzlinku jsou bílý Heunisch a pravděpodobně semenáč z Tramínu a Vitis sylvestris. Z tohoto důvodu by teoreticky červená barva mohla vyplývat z neznámého rodiče.

Z bílého se červený ještě nestal

Röckel zkoumal především dva geny, o nichž je známo, že regulují zbarvení v tmavých bobulích. V bílých odrůdách hroznů jsou zmutovené a tudíž nefunkční a jejich bobule nevytvářejí barevné pigmenty. Překvapivě ani jeden ze dvou známých genů není zodpovědný za červenou barvu hroznů v červeném ryzlinku.
Bílé hrozny ryzlinku tak představují "původní podobu." Všech dvacet dříve zkoumaných červených ryzlinkových klonů má stejnou mutaci. Předpokládá se, že tato mutace je neopakovatelná a pravděpodobně proto nelze nikdy pozorovat mutaci z bílé na červenou. Ale proč červený ryzlink vždy znovu zmutuje na bílý zůstává stále neobjasněno.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania