Přeskočit na hlavní obsah

Nejnovější apelace pro marocké vinice

Bílého jako šafránu

Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) mají marocké vinice rozlohu 50.000 hektarů, ve srovnání s Českem trojnásobnou. Na 75% vinic se pěstují stolní odrůdy, určené pro konzumaci jako čerstvé hrozny nebo jako rozinky. 
Ročně se v Maroku vyprodukuje 345.000 hektolitrů vína, z toho 78% červeného, 18% růžového a pouze 4% bílého. 
Export marockých vín dosahuje 36.000 hektolitrů a maročtí vinaři ho chtějí dále zvyšovat, protože místní spotřeba vína 1,7 litru na obyvatele není vysoká, ve srovnání s Českem sotva desetinová.
Mezi hlavní vinařské oblasti patří města Meknes s 50% plochou vinic, Khemisset s 15% a El Hajeb s 10%. Další pěstitelské oblasti se nacházejí v Berkane, Angad, Sais, Beni-Sadden, Zerhoun, Guerrouane, Beni-M’Tir, Gharb, Chellah, Zaër, Zemmour, Zenata a Sahel et Doukkala v severní části země. 

Marocké apelace

Jakosti marockých vín se označují jako AOG (Appellations d'Origine Garantie, chráněné zeměpisné označení) a AOC (Appellations d'Origine Contrôlée, chráněné označení původu), která kontroluje Státní úřad zdravotní bezpečnosti potravin (ONSSA). 
Tento v roce 1977 založený úřad zajišťuje dodržování konkrétních kritérií stanovených pro každou jakost. Pro vína jsou předepsány speciální analýzy a organoleptická hodnocení předložených vzorků.
Maroko má dosud v 14 regionů s označením AOG. Podmínky pro označení AOC byly definovány v roce 1998, kdy vznikla apelace pro tichá vína pod názvem “Les Coteaux de l’Atlas.” Druhá "Crémants de l’Atlas" pro šumivá vína vyráběná tradiční metodou pochází z roku 2009.
Poslední uznaná AOC je z loňského roku s označením "Côtes de Rommani" pro červená, růžová, bílá a šedá vína z oblasti La Ferme z regionu Zaêrs, který je vzdálen asi šedesát kilometrů od Rabatu.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+