Přeskočit na hlavní obsah

Francouzské ženy vinařky vedou velká vinařství

Desítky hektarů pod kontrolou žen

Château de La Rivière
Manon Deville z Château de La Rivière dělá veškerá rozhodnutí ve vinici i ve sklepě, aniž by pocházela ze slavné vinařské rodiny. Přes svou drobnou 150 centimetrů vysokou postavu a své mládí 26 let však vyzařuje zdravé sebevědomí. 
Manon říká: "Mám jasnou představu počínaje pěstováním vinné révy až po hotové víno. Skutečně vidím, kde budeme muset přidat, abychom dosáhli kvality, které chceme.
Její prarodiče, kteří ji bezesporu ovlivnili, byli zemědělci. Po absolvování zemědělsky orientované střední školy v Lyonu se rozhodla pro studium biologie. Zásadní pro ni byla její první stáž v Beaujolais, kdy se nadchla pro révu i víno. A následně potom na vysoké škole v Montpellier získala dva diplomy jako enoložka a inženýrka vinařství. 
Její talent objevil Xavier Buffo, generální ředitel impozantního Château de La Riviere, který sám 15 let pracoval ve vinicích v Bordeaux. A právě on ji v roce 2014 jmenoval technickou ředitelkou 65 hektarů vinic i výroby vín v Château de La Rivière.

Patriarchální tradice

Dokonce ještě v roce 1960 nebyly ženy vítány ve vinných sklepech. Každá vinařská rodina prosazovala za pokračovatele svého rodu automaticky mužského potomka i v takových případech, kdy měly dcery odborné znalosti a dobrý nos na víno. Ještě v 60. letech 20. století neměly ženy  ve vinařství prakticky žádné místo.
Pro mladé ženy vinařky jako je Deville je dnes obtížné si představit, co na vlastní kůži zažívala Jacqueline Cruège, jedna z prvních žen, která v roce 1964 získala v Bordeaux diplom enoložky, ale ke své lítosti dodnes nenašla prostor, aby mohla udělat vlastní víno.
Příliš silná konkurenci mužů a tehdejší rozdělení rolí ve vinařství ji přivedly do univerzitních laboratoří, kde prováděla spolu se svým slavným kolegou Jacquesem Bloinem nejrůznější výzkumy a spolupodílela se na práci “Analýza a složení vín - jak porozumět vínu.”

Dlouhá cesta k dnešní samozřejmosti

Ženy jako Jacqueline Cruège ale dláždily cestu talentovaným nástupkyním jako je Manon Deville. Stejně jako Deville je mnoho dnešních vinařek vysoce kvalifikovaných, často mají jeden nebo více odpovídajících titulů, přesto se nerozhodly pro práci vědeckou, ale šly do terénu. 
Podobně stará jako Deville je i Chloé Conort, která má na starosti moderně vybavené sklepy vinařství v Entre-Deux-Mers, které obhospodařuje 28 hektarů vinic. Věk obou žen dnes již ale není nic neobvyklého.

Vinařkou od devadesátých let

Zajímavý je i příběh zdravotní sestry Bernadette Arbo, která je ještě z generace, kdy se v rodině přísně dodržovala patriarchální struktura. Její rodiče měli vinice v Côtes de Bordeaux, hrozny každoročně prodávali družstvu, které ovšem špatně hospodařilo. 
Žádný z jejich sourozenců nechtěl v této rodinné obživě pokračovat. Ale Bernadette se spolu s manželem Josephem odvážila. Během jednoho roku se snažili doplnit si alespoň částečně potřebné vzdělání a zúčastnit se školení výroby vína.
Dnes již s úsměvem vzpomíná: "Naše první pokusy nebyly úspěšné. Ročník 1992 nebyl zrovna dobrý, bohužel ten následující byl ještě horší. Přemýšleli jsme, jestli vůbec můžeme pokračovat. Naštěstí jsme nic nevzdali. Obrat k lepšímu nastal v roce 1994, kdy jsme obdrželi naši první zlatou medaili a rok na to další. Dnes patří Vignobles Arbo 40 hektarů vinic. Naše vína se vyvážejí do mnoha zemí. Samozřejmě nás velice těší, že dcera i syn budou ve vinaření pokračovat.”

Ženy spolupracují se ženami

Dalším příkladem je Marie-Hélène Yung-Theron, která vyrostla v Château de Portets. Už jako dítě seděla na kolenou řidiče traktoru, který jezdil ve vinicích, a také často chodila do sklepa. Nenavazovala na žádné starověké vinařské tradice, protože její rodina získala vinařství v roce 1956 v naprosto zanedbaném stavu.
Po studiu vinohradnictví a vinařství začala pracovat v rodinném podniku. Nyní řídí celý provoz i výrobu z 38 hektarů vinic. Její sklepmistryní je mladá Kaliforňanka Sarah Robert. O svých zásadách říká: “Vycházím z toho, že práce ve vinicích je kolektivní, funguje jedině když se kombinuje několik dovedností. Důležité je vše mít pod kontrolou. Ve vinicích a ve sklepě všechno kontroluji, možná právě proto mě čeká již 27. sklizeň.

Vinařky už k vinařství patří

Manon Deville toho má ještě hodně před sebou, letos ji bude čekat už pátá sklizeň. A zejména se může spolehnout na svého učitele Xaviera Buffo. "On mi důvěřuje a já poslouchám všechny jeho rady, ale rozhodně i já chci přispět ke zlepšení kvality našich vín," říká sebevědomě.
Je zřejmé, že vinařky už našly svoji cestu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania