Přeskočit na hlavní obsah

Už brzy se bude opět řešit, co se starým dřevem z vinic

Miliony tun dřeva ladem

Každý rok je v Evropské unii více než 13 milionů tun dřeva z prořezů vinic a sadů. Jen velmi malé množství je v současné době využíváno v energetice. Nedostatečná informovanost, nedostatek technologií a složitost celého řetězce brání využití těchto zdrojů.
"Využití energie z dřevních zbytků - z prořezů ovocných stromů a vinné révy - je technicky proveditelné a může být ekologicky, ekonomicky a sociálně velmi výhodné," řekl Fernando Sebastian, koordinátor výzkumného projektu EuroPruning.
Tento tříletý výzkumný projekt byl financován z prostředků EU ve výši 3,4 milionu EUR. Účastnilo se ho 15 partnerů ze 7 zemí a byl koordinován španělským Research Centre for Energy Resources and Consumption (CIRCE).

Nový štěpkovací stroj

V projektu výzkumníci a průmysloví partneři analyzovali a optimalizovali proces prořezu a vyvinuli nové řezací a stříhací stroje i balící a lisovací stroj, který zvedá nařezané dřevo ze země a zpracuje ho tak, aby bylo schopné přepravy, případně je z něj schopný produkovat i štěpku.
Pokusy a testy už s těmito zařízeními proběhly na třech klimaticky odlišných evropských místech: na broskvoňových a mandloňových sadech ve Španělsku, ve vinicích ve Francii a v Německu v Braniborsku na jabloních a třešních.

Bude z letorostů révy palivo?

Možnost využít dřevo z prořezů je vhodná zejména tam, kde je řezivo každoročně produkováno ve velkém množství, což vede ke značným přínosům pro region. Pokud budou procesy zpracování a skladování prořezu optimalizované, mohou být dřevo nebo štěpka produkovány v kvalitě, která splňuje požadavky trhu na tuhá paliva.
Na základě rozsáhlé analýzy trhu s řezivem a identifikací právních překážek byl v rámci EuroPruning vytvořený koncept životaschopného obchodního modelu.
Projektu byla věnována velká pozornost i mimo Evropu a jeho výsledky už byly prezentovány na více než 50 mezinárodních akcích.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania