Přeskočit na hlavní obsah

Spotřebu vody ve vinicích má snížit podpovrchový zavlažovací systém

Povrchové kapkové systémy běžně

Současné kapkové systémy zavlažují především povrch půdy. Réva má však kořeny mnohem hlubší, efektivnější by proto mělo být podpovrchové zavlažování.
S novými poznatky v této oblasti přispěl Pete Jacoby, profesor na Washington State University. Chtěl zjistit, zda by přivedení vody podpovrchovým zavlažováním hlouběji pod zem přinutilo révu rozšířit své kořenové zóny tam. Rozšířením kořenových systémů by réva měla přístup k vodě, která se nachází hlouběji v zemi, a tím pádem by snížila svou potřebu povrchové vody.
Vzorem se stala už vyzkoušená podzemní zavlažovací vedení využívaná pro řadu jiných plodin. Tyto rozvody jsou zasypány pod zemí, ale mají bohužel tendenci se při styku s půdou ucpávat a s oblibou je také poškozují hlodavci.

Nový podpovrchový systém zavlažování

Jacobyho systém vychází ze stávajících nadzemních rozvodů, které jsou už v mnoha vinicích, na něž připojuje tenké hadičky, ústící podle potřeby v hloubkách od čtvrt do více než metru pod zemí, které rozvádějí tlakovou vodu. Pěstitel si sám upravuje systém zavlažování podle místního klimatu a podle svých požadavků.
"Snažíme se při povrchu vytvářet suché pásmo a vodu přivést mnohem hlouběji," říká Jacoby. "Kořenové systémy se rozvíjejí v hloubkách mnohdy až šest metrů.”
Tento systém je v pilotní fázi, ale pokusy se už provádějí na běžných vinicích. Při použití 60% vody oproti ostatním částem vinice byly v předchozím roce výnosy na Jacobyho experimentální části 90%. S 30% vody byly výnosy 75% a s 15% vody výnosy dosáhly 70%.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania