Přeskočit na hlavní obsah

Francouzští vinaři spolupracují ve družstvech

Co je vinařské družstvo

Družstvo Costières de Pomérols
Více než polovina ve Francii vyrobených vín pochází z cave coopératives, vinařských družstev, což příznivci francouzské produkce ne příliš často vědí. 
Pokud se chcete během návštěvy Francie věnovat vínu, neměli byste tento aspekt vinařského průmyslu ignorovat. Minuli byste místní vína vyráběná díky spolupráci místních pěstitelů.
Ve vinařských družstvech jsou spojeni pěstitelé, kteří společně zpracovávají své hrozny a společně vyprodukovaná vína pak prodávají. Hodně družstevních vín je klasifikovaných jako IGP, tedy zemské víno, ale mnohá jsou i apelační Appellation d'origine contrôlée (AOC).

Historie vinařských družstev

Vinařská družstva začala ve Francii vznikat na konci 19. století a k jejich rozmachu došlo mezi lety 1930 až 1940. Důvodem byly ekonomické problémy způsobené hospodářskou krizí. Vinaři byli nuceni vytvářet partnerství, aby dosáhli zisků, když individuálně to bylo možné jen s obtížemi.
Ve 20. století získávala družstva dotace z EU, což ale bohužel nezlepšilo kvalitu jejich vín, protože subvence byly vyplácené podle množství a nikoli podle kvality.
V posledních letech došlo ke snížení dotací EU, což způsobilo, že přeživší vinařská družstva dnes dodávají na trh, který vyžaduje stále kvalitnější vína, některá z francouzských nejoblíbenějších vín.

Družstva prosperují

Prosperující vinařská družstva jsou dnes v téměř všech malých městech a vesnicích francouzských vinařských oblastí a jsou velmi důležitou součástí místních komunit.
Pokud budete cestovat po pobřeží Středozemního moře, navštivte například Cave Coopératives Les Costières de Pomérols blízko Séte. Toto družstevní vinařství spojuje 350 pěstitelů a produkuje 120.000 hektolitrů vína, z toho 57% bílého, 21% rosé a 22% červeného. Většina produkce jsou vína IGP Pays d’Oc, tedy zemská vína, 20% vín je AOC Picpoul de Pinet a malá část rosé je IGP Cotes de Thau.
Většina produkce, kolem 60%, směřuje na export do zemí jako jsou Spojené království, Německo nebo Nizozemsko.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania