Přeskočit na hlavní obsah

Páteční výsledky Canberra International Riesling Challenge 2016

Medaile za Ryzlinky

Vinice Longview, Adelaide Hills
Mají čeští vinaři zájem o soutěže u protinožců? V Jižní Africe nedávno soutěžili a uspěli. A co třeba v Austrálii? Například o nejlepší Ryzlink rýnský roku 2016 se na jižní polokouli, jak k protinožcům patří, soutěžilo o půl roku později než v dubnu ve Štrasburku.
Soutěž Canberra International Riesling Challenge je významná mezinárodní soutěž stejně jako Riesling du monde, součást Les Grands Concours du monde, ale francouzské soutěže se účastní především vinaři ze severní hemisféry a australské vinaři z jižní. Především, ale ne jenom.

Stobodové hodnocení

Hodnocení více než pěti set přihlášených vín sedmnáctého ročníku probíhalo v Canbeře 10. až 11. října. Poplatek za soutěžní vzorek byl 143 AUD. Vína se hodnotila mezinárodní 100 bodovou stupnicí a byla rozdělená do kategorií podle zbytkového cukru, klidně se tedy posuzovaly novozélandské Ryzlinky společně s francouzskými nebo německými. 

Výsledky byly vyhlášené na sklonku minulého týdne a celkem bylo uděleno 330 medailí, z toho 79 bylo Zlatých, 110 Stříbrných a 141 Bronzová. Přestože ze Štrasburku si tři čeští producenti za své Ryzlinky medaile odvezli, z Canberry žádnou. Soutěž nebyla pod nadvládou domácích, i vinaři z tradičních evropských vinařských zemí nebo i ze Spojených států také medailově uspěli. 

Výsledky

Canberra International Riesling Challenge 2016 Gold Silver Bronze Total
Australia
57 89 106 252
Austria


4 4
Canada

1
1
France
1 1 3 5
Germany
11 8 11 30
New Zealand
3 5 7 15
South Africa


1 1
United States
7 6 9 22
Total
79 110 141 330

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania