Přeskočit na hlavní obsah

Na choroby ve vinicích pošlete psy

Citlivý čich pomáhá ve vinicích

Sonja Needs
Škůdce i choroby mohou ve vinohradu odhalit psi. Sonja Needs, výzkumníce z University of Melbourne, která také pracovala v australském Federálním úřadu pro vědecký výzkum CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation) a vyučuje jak vinařství a klimatologii, tak i zoologii, tuto tezi potvrzuje:
“Psi umějí detekovat škůdce například ve včelím úle nebo v mraveništi. Jejich hlavní výhodou je všestrannost a rychlost. V porovnání s většinou detektorů mají větší citlivost vůči těkavým molekulám a mají schopnost rychle třídit a rozlišovat pachy, což přístroje tak dobře nezvládnou. Nejprve začneme psy zvykat na neutrální specificky těkavou látku, se kterou se nesetkávají jinde než v požadovaném prostředí. Jakmile budou spolehlivě identifikovat první zápachy ze svého rajonu, můžeme je potom přeorientovat na jakoukoliv požadovanou látku."

Luther a Keely byli první

Původně začala Sonja Needs výzkum detektce tréninkem vlastního německého ovčáka Luthera. Protože se u něj bohužel časem vyvinula degenerativní psí myelopatie, stav podobný motorickému neurologickému onemocnění, nahradil ho border teriér Keely.
Needs na práci s Lutherem vzpomíná: "Luther byl duševně v pořádku, ale fyzicky už nebyl vyhledávat schopný. Trénovala jsem Luthera v rozpoznání Brettanomyces, druhu kvasinek, které negativně ovlivňují kvalitu vína. Daří se jim zejména ve dřevě dubových sudů, ale mohou se množit i na technických zařízeních i různých plochách a nástrojích používaných ve vinařství. Existuje několik různých chemických markerů této kvasinky a Luther byl na dva z nich vyškolen a spolehlivě je dokázal identifikovat."

Psi proti mšičce révokazu

Další výzvu Needs vidí v detekci hmyzího škůdce Phylloxera, mšičky révokaz, napadajícího kořeny révy. Hledá nejvhodnější část životního cyklu psů, v níž budou schopni dokonale detekovat tohoto nebezpečného škůdce, který může zničit velké rozlohy vinohradů. Pro arménské vinaře už je ale stejně pozdě, jim už vycvičení psi vinice nezachrání.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania