Přeskočit na hlavní obsah

Výzkum nemocem odolných odrůd a progresivní metody vedení révy má podporu

Minimální řez a Piwi odrůdy

Nedávno zprovozněný německý web www.zukunft-weinbau.de obsahuje rozsáhlé informace pro vinaře i veřejnost o pěstování rezistentních odrůd a způsobu vedení révy v minimálním řezu. O provoz webu pečuje Julius Kühn-Institut, Institut für Rebenzüchtung.
Rezistentní odrůdy, označované Piwi, brání šíření dvou nejběžnějších původců nemocí révy, plísním a padlí, a tím i omezují spotřebu pesticidů. Minimální řez snižuje potřebu práce vinohradníků, zvyšuje možnost mechanizace a mimo jiné také reaguje na klimatické vlivy, neboť umožňuje posunout termín dozrání révy a snížit množství alkoholu ve víně.

Zkušenosti vinohradníků

Na všech výzkumech se mohou podílet svými zkušenostmi i samotní vinaři. Hledají se proto pěstitelství, která již obhospodařují své vinice v minimálním řezu, ať už mají vysázené Piwi odrůdy nebo klasické. Účast v projektu je pro vinohradníky výhodná, protože získávají přístup k výsledkům probíhajících výzkumů i analýz, což jim umožní profitovat z nabytých znalostí.
Zapojení partneři se budou zabývat zaváděním minimálního řezu do praxe i využitelností PiWi odrůdy a jejich šetrnosti k životnímu prostředí. Projekt bude posuzovat dopad ekologický i ekonomický. Jednotlivé projektové týmy budou zkoumat změny po napadení škůdci a následné choroby, jakož i biologickou rozmanitost ve vinicích.

Podpora státu

Název projektu "novisys" (Novel Viticulture Systems for sustainable Production and Products) je zkratka označení nových pěstebních systémů. V budoucnu budou na webu k dispozici výsledky probíhajících výzkumů, jejich řešení i další informace. 
Tento projekt byl zahájen v únoru 2015 na dobu až pěti let a je financován z prostředků německého spolkového ministerstva pro vzdělání a vědu (Bundesministerium fur Bildung und Forschung, BMBF).
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+