Přeskočit na hlavní obsah

Noví vinaři obnovují po několika stoletích vinice v údolí Dunaje

Začátky jsou těžké

Vinice na stráni v Helfenbergu
V okrese Rohrabach v rakouské spolkové zemi Horní Rakousko u trojmezí hranic Rakousko - Německo - Česko dochází k postupné renesanci vinařství. Podle studie vídeňské Universität für Bodenkultur k tomu přispívají klimatické změny v údolí Dunaje a Mühlviertel. A v regionu na ně vsadilo už několik amatérských vinařů.
Když Gottfried Kriegner a Christian Dikany zasadili před deseti lety první keře vinné révy a začali realizovat svůj sen o víně "Made in Putzleinsdorf," všichni z okolí jim smáli. "Nyní jsme uznávanými ve společnosti vinařů a máme mnoho stálých zákazníků," říkají oba vinařští průkopníci.
Mezi prvními byli i Markus a Michael Rechbergerovi, kteří v roce 2005 založili společnost "Pomodoro & Vino" a pod heslem "malé ale hezké" začali obhospodařovat vinice o rozloze 7000 metrů čtverečních na jižních svazích Helfenbergu. 
Snad nejvýše položené vinohrady "StratBergWein," které se nacházejí v nadmořské výšce 750 metrů, patří Fritzi Löfflerovi z Kollerschla. Kromě nich existuje mnoho menších vinařství nebo vinic, jako například Johann Leitenbauer z Niederkappel, který zasadil révu v obci Oberbumber.

Nové vinařské oblasti

Že měli vinařští průkopníci v regionu pravdu nyní potvrdila už zmíněná vědecká práce Universität für Bodenkultur, podle níž budou vinařské oblasti expandovat. Díky klimatickým změnám se do roku 2100 do celého okolí Dunaje a dokonce i do Mühlviertelu vrátí vinařství. Důkazem že se víno v těchto oblastech dříve pěstovalo jsou i původní názvy ulic a oblastí jako “Weinberg,” “Rebenleiten” a mnohé další. Jenže tuto éru ukončila malá doba ledová během 15. až 19. století.
“Sníme o tom, že se Putzleinsdorf v budoucnu stane známou vinařskou oblastí," říká pan Kriegner, přítel a kolega vinaře Dikany, který také chce stávající počet svých 1200 keřů révy v příštím roce rozšířit.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+