Přeskočit na hlavní obsah

Znečistěnou odpadní vodu z vinařství v Austrálii čistí a zavlažují s ní

I odpadní vody jsou cenné

Australská společnost Factor UTB vyvinula technologii pro úpravu odpadních vod produkovaných vinařským průmyslem. Kromě aplikace ve vinařstvích společnost vybudovala vodní nádrže pro největší australskou věznici Acacia Prison.
Rex Gibbs, ředitel společnosti, uvedl, že základem je monitorovací technologie vody prostřednictvím zařízení Internet of Things.
Prostřednictvím senzorů a dat přenášených 3G sítí mají plnou kontrolu na obsahem bakterií v nádržích s vodou. 
Kromě toho jsou schopní dálkově ovládat čerpadla, detekují netěsnosti potrubí a prostřednictvím sond zaznamenávají změny pH a hodnoty úrovně kyslíku. Tím společně mohou automaticky upravovat nastavení optimalizace úpravy vody. Tento systém je schopný odstranit znečisťující látky v milionech litrů vody denně.

Vyrobit litr vína znamená spotřebovat pět litrů vody pro čistění

Původní bakterie, které vodu znečisťují, společnost shromažďuje a nahrazuje bakteriemi, které organické nečistoty likvidují. Gibbs říká, že donutili dělat bakterie to, co potřebují. "Dosahujeme mnohem lepších výsledků úrovně živin, než čímkoli jiným, co se na trhu nabízí, a to s použitím chemikálií za méně než jeden dolar na sto litrů vody."
Gibbs poukazuje, že vinařství v Jižní Austrálii produkuje asi 12,5 milionu litrů odpadních vod, které obsahuje přibližně stejné množství biochemického odpadu, jako splašky z města s 20.000 obyvateli a vysvětluje: "Přeměňujeme velmi znečistěnou vodu na pouze znečistěnou. 

Voda dost dobrá i na zavlažování

Technologická voda, která odtéká z vinařství, je velmi znečistěná a je extrémně zatížená znečisťujícími látkami. A my ji měníme v běžně znečištěnou vodu. Takhle znečistěnou vodu můžete použít pro zavlažování kořenů révy nebo jako vodu na hromady kompostu. Nepoužíváme ji ale ke kropení hroznů, na to je správné v rámci zachování hygieny plodin používat upravenou vodu.”
Jelikož je Jižní Austrálie nejsušší stát a současně Austrálie kontinent s nejnižším počtem srážek na světě, stala se světovým lídrem v oblasti zpracování odpadních vod a technologiích pro jejich opětovné využití.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+