Přeskočit na hlavní obsah

Němečtí vinaři nově využívají izraelské metody zavlažování

Loňská sucha podnítila hledání řešení

Jižní Bavorsko se s průměrným ročním úhrnem srážek 1000 až 1200 milimetrů nemůže rozhodně řadit k na déšť bohatým oblastem, což teprve jeho nejsušší část Unterfranken s 550 milimetry za rok. Není-li déšť, voda musí přijít odjinud.
Svahy Thüngersheimer Scharlachbergs v okrese Würzburg jsou strmé až 45 stupňů. Ve strmých vinicích jsou nově instalované hadice zavlažovacího systému. V černé hadici s úzkými růžovými pruhy je po každých 50 centimetrech malý otvor, kterým projde přesně 1,6 litrů vody za hodinu. Po kapkách, které vlhčí zemi právě u kořenů vinné révy.

Voda se v zimě schromažďuje a v létě spotřebovává

Původně se v Thüngersheim čerpala voda ze studny. Nyní zahájený provoz nového zavlažovacího systému je v Německu zcela ojedinělý. Je to první systém, který uchovává vodu ze zimy bohaté na srážky a ve vyprahlém létě ji využívá k zavlažování vinic.

Na malé plošině nad vinicemi, kde slunce žhne ještě o trochu více, instalovali technici z Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau (LWG) kruhovou nádrž na vodu z vlnitého plechu o objemu 250 kubických metrů, která zvládne zásobovat až osm hektarů vinic. Aby se voda nevypařovala, je přes nádrž napnutá černá plastová fólie. Díky gravitaci voda v létě stéká do trubek zavlažovacího systému a zavlažuje vinice.

Know-how z pouště

Pro návrh takového systému hledali inženýři z LWG inspiraci v pouštních oblastech. "Know-how jsme nalezli v Izraeli," říká Daniel Heßdörfer, který je za projekt zodpovědný. Po celá desetiletí se specialisté v této zemi zabývají problematikou úspory vody. LGW zahájil spolupráci s místní firmou v roce 2015, kdy se vypravili do Izraele na poznávací cestu.
To, že se oblast Unterfranken přiklání k izraelským metodám, je důsledkem změny klimatu. Například hrozny Ryzlinku rýnského nikdy předtím nebyly zcela vyzrálé, říká Heßdörfer. Zatímco jinde dozrávaly správně každý rok.

Krachy ze sucha i deště

Přitom v případě velkého sucha nemohli vinaři ani čerpat vodu z řeky Mohan, protože její hladina byla příliš nízko. Révu to ohrožovalo a nejhorším dopadem býval i finanční krach. Definitivním impulsem pro hledání řešení se stalo loňské velmi suché léto 2015, během kterého spadlo jen o něco málo víc než polovina obvyklých srážek. 
Letos mají němečtí vinaři přesně opačný problém. Nadměrné množství srážek a s tím spojený vysoký výskyt plísňových onemocnění hrozí snížením letošní produkci v některých případech i o polovinu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania