Přeskočit na hlavní obsah

I ve městech jsou vinohrady

Městské vinaření

Mnoho měst i velkoměst se může pyšnit vinicemi. V některých z nich mají vinohrady dlouhou tradici, jinde se jedná o novinky. Pár z nich v dalších odstavcích navštívíme.

Vídeň

Nejstarší vinice má Vídeň, kde jsou známé už z pátého století před naším letopočtem. Dnes mají vídeňské vinohrady rozlohu 660 hektarů, kde se pěstuje Pinot noir, Pinot blanc, Chardonnay, Zweigelt, Ryzlink rýnský, Cabernet Sauvignon, Svatovavřinecké a Veltlínské zelené. Podle prastaré tradice se lisují hrozny pospolu a takovému vínu se říká Gemischter Satz. Toto označení se v roce 2011 dočkalo své vlastní klasifikace a nese označení DAC.
Pohled na Vídeň z vinic Nussberg
Město je vinicemi obkroužené a developeři je nesmí převzít. Vídeň je jediné hlavní město na světě, která je samo o sobě vinařskou oblastí a vídeňští vinaři vyprodukují 2,39 milionů litrů vína.

Paříž

Jediná pařížská vinice je Clos Montmartre s rozlohou pohých 2038 metrů čtverečních. Byla založená v roce 1933 a pojmenovaná po kopci, kde stojí. Vinice je pro veřejnost uzavřena kromě zvláštních příležitostí, jako je teba Zahradní festival, který od roku 1997 pořádá každý podzim pařížská radnice. Hrozny se lisují ve sklepích radnice 18. obvodu. Každý rok v říjnu se koná na Montmartru slavnost s průvodem vinařských spolků, kde se prodává toto víno v aukci.
Clos Montmartre v Paříži

San Francisko

Pařížská vinice inspirovala Elly Hartshorn, která v roce 2013 založila půlakrovou vinici v San Francisku s Pinot noir. Tato vinice navazuje na tradici vinic z devátenáctého století, které zde sázeli francouzští a italští přistěhovalci. První ročník Pinot noir bude pocházet z letošní sklizně a výtěžek z jeho prodeje spolu s protředky sponzorů budou sloužit dalšímu rozvoji tohoto projektu.
Elly Hartshorn nalévá víno dobrovolníkům, kteří přišli pomoci při zakládání vinice v San Francisku
Vinici ve městě má i New York, kde je na střeše domu nedaleko Brooklynského mostu letos založila parta mladých nadšenců.

Lotyšsko

Vinice o rozloze jednoho a půl hektaru v lotyšském městě Sabile je zapsaná v Guinessově knize rekordů jako nejsevernější vinohrad na světě, kde jsou hrozny pěstované pod širým nebem. Na počest zdejšího vína se zde každoročně v červenci konají svátky vína Sabiles Vīnkalns.
Červencové slavnosti Sabiles Vīnkalns
Přestože jsou Sabilští na svůj vinohrad právem hrdí, o nejsevernější vinici světa by neměli mluvit před Kaarlo Nelimarkkou z finského Vaasa, který pěstuje vinnou révu 400 km jižně od polárního kruhu.

Praha

Praha má dlouhou tradici v pěstování vína, vinice kolem města nechal založit císař Karel IV., odtud pak pochází i název městské čtvrti Vinohrady, dříve též Královské Vinohrady. Řada z těchto vinic zanikla při rozšiřování Prahy, v Libni pak řada z nich díky přestavbám nebo nové výstavbě, například nemocnice Na Bulovce, při které zanikly vinice Bulovka, Velká Vačeška, Malá Vačeška a další. 
Vinice na Úvoze pod Pražským hradem
Dnes jsou v Praze méně a více známé viniční tratě jako Vinice Salabka, Vinice Svaté Kláry v Troji, Vinice Máchalka, Vinice Grébovka, Svatováclavská vinice na Pražském hradě, Modřanská vinice a Vinice Vyšehrad. Na většině těchto vinic se pěstuje odrůda Müller Thurgau.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania