Přeskočit na hlavní obsah

Budou trendem nízkoalkoholická a nízkokalorická vína?

Cíle novozélandských vinařů

Vinice v Marlborough
Vinařství Nového Zélandu s podporou vlády úspěšně rozvíjí ambiciózní projekt za 12,4 milionu USD, kterým chce stanou na pozici předního světového výrobce jakostních vín s nízkým obsahem alkoholu a kalorií, uvádí výroční zpráva novozélandských vinařů z letošního srpna.
Očekává se, že program bude trvat až do února 2021 a už nyní se zdůrazňuje úspěšný růst této kategorie vín na místním trhu, kde prodeje výrazně překročily cíle.
Ve zprávě se hovoří i o zavádění zeměpisných označení, které Nový Zéland dosud nepoužíval. Zmiňuje se rovněž cíl dosáhnout v roce 2020 vývozu vín v hodnotě 1,46 miliardy USD, když k červnu 2016 byl celkový vývoz v hodnotě 1,146 miliardy USD.

Pozice novozélandského vinařství

Podle Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) měl v roce 2015 Nový Zéland celkovou rozlohu vinic zhruba 39.000 hektarů - tedy více než dvojnásobnou, než české vinohrady, i když ještě v roce 1995 byly české vinice o polovinu větší než vinice novozélandské. Odhady produkce pro stejný rok udávají množství 2,3 milionu hektolitrů, což Nový Zéland řadí na 17. místo z celého světa.
Podle OIV vyvezl Nový Zéland v roce 2015 2,1 milionu hektolitrů, což znamená jedenácté místo mezi exportujícími zeměmi podle objemu

Trendy v Novém světě

Produkcí nízkoalkoholických a nízkokalorických vín chtějí novozélandští vinaři na trhu expandovat v nových segmentech a zvýšit celkové prodeje vína na celém světě. 
Nový Zéland je členem World Wine Trade Group (WWTG), neformální skupiny složené ze zástupců vlád a průmyslu, a spolu s Argentinou, Austrálií, Chile, Kanadou, Jižní Afrikou a Spojenými státy patří k jejím spoluzakladatelům v roce 1999. Později se do práce této skupiny zapojily i Gruzie, Brazílie, Čína, Mexiko, Paraguay a Uruguay, s výjimkou první jmenované země Nového světa. 
V této organizaci jsou diskutovány trendy produkce vína, spotřeby a obchodu, ale dohadují se i povolené enologické postupy nebo označování vín, tedy praktiky, které pro vinařský průmysl zejména Starého světa stanovuje OIV.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania