Přeskočit na hlavní obsah

Změny v italské apelaci Soave

Vína z Benátska

Soave je suché bílé víno z vinařské oblasti Veneto, ležící na severovýchodě Itálie. 
Celková produkce Soave se enormně zvýšila od roku 1968, kdy bylo zařazené mezi apelace DOC, a s více než 50 miliony litrů roční produkce je po Chianti a Asti na třetím místě v žebříčku nejprodávanějších italských vín. Převážnou většinu tvoří vína pro každodenní pití z kupáže odrůd Garganega, Trebbiano di Soave, Chardonnay nebo Pinot Bianco.

Snížení hektarového výnosu

Představenstvo dozorčí rady sdružení Soave rozhodlo o výrazných změnách v pravidlech produkce a nejvyšší výnosy jsou drasticky sníženy. Pro Soave DOC bude od příští sklizně povoleno pouze 12 místo 15 tun hroznů na hektar a pro Soave Classico DOC klesne povolený objem sklizně ze 14 na 11 tun. Limity pro Soave Superiore DOCG ve výši 7 tun na hektar a pro Recioto di Soave DOCG ve výši 9 tun na hektar se nemění.
"Zvolili jsme použitelný nástroj, jak zajistit rovnováhu mezi výrobou a trhem a tím chránit hodnotu produktu," komentoval tato opatření Arturo Stocchetti, dlouholetý předseda sdružení. Další změnou pravidel je zrušení málo používané podoblasti Colli Scaligeri.

Aktuální prodeje 

Konsorcium zveřejnilo také aktuální prodejní čísla. V prvním pololetí roku 2016, které bylo podobné minulému roku, se prodalo 22 milionů lahví Soave DOC a 6,5 milionů Soave Classico DOC. Roční produkce se tedy odhaduje na 56 milionů lahví. Pozitivní signály také přicházejí po rozsáhlých propagačních kampaních, které proběhly v Japonsku a Spojených státech. Ačkoli podíl japonského trhu je zatím malý, v první polovině roku 2016 se ztrojnásobil. Silný dopad měly promo akce na americkém trhu, jehož objem vzrostl o 7%.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania