Přeskočit na hlavní obsah

Nový sklep v Bordeaux od Philippe Starcka

Moderní design ve vinařství z XVI. století

Vinařství Château les Carmes Haut-Brion koupil v roce 2010 Patrice Pichet s cílem učinit z tohoto deseti hektarového vinařství s roční produkcí 20 tisíc lahví klenot v srdci Bordeaux. Ve vinařství bylo třeba připravit nové prostory pro vína nových ročníků z prestižních vinic Pessac-Léognan.
Patrick Pichet, který vede francouzskou rodinnou realitní skupinu Pichet, je velkým milovníkem vína, designu a architektury. Proto ke spolupráci na tomto úkolu přizval slavné tvůrce Philippe Starcka a architekta Luc Arsène-Henry. Jejich úkolem bylo navrhnout a realizovat budovu s vinařstvím, sklepem a degustační místností. Práce začaly v lednu 2014 a byly dokončeny před sklizní ročníku 2015, takže vína tohoto ročníku už mohou plně využívat nového vybavení. Hlavní vchod Château les Carmes Haut-Brion byl přepracován, aby se otevřel k městu.

Železná čepel, která trčí z vody

Výsledná stavba vinařství má rozlohu přes 2.000 metrů čtverečních se čtyřmi úrovněmi:
  • v tubusu sklepa je prostor pro 300 dřevěných sudů a tato část je celá pod hladinou vody, aby se zabránilo kolísání teploty a vlhkosti při zachování kvality vzduchu a energetické soběstačnosti,
  • ve druhém patře je 200 metrů čtverečních pro příjem hroznů spolu s tanky pro 1.200 hektolitrů moštu, který se přesouvá pouze gravitačně. Tyto tanky různých tvarů jsou vyrobeny z různých materiálů, dřeva, nerezové oceli a betonu, které jsou ideální pro vinifikaci místních hroznů,
  • degustační místnosti jsou nad nimi a poskytují pohled do sklepních podlaží,
  • nejvýš je panoramatická terasa s 350 čtverečními metry a panoramatickým výhledem na zámek a okolní vinice.
Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.
Pokračovat+

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben
Pokračovat+

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania
Pokračovat+