Přeskočit na hlavní obsah

Brazílie je první v konzumaci šumivých vín na světě

Jean-Maria Aurand v sočských kuloárech

V předvečer zahájení III. Černomořského vinařského fóra, které se pod záštitou OIV koná v ruském Soči, zahájil ředitel OIV Jean-Maria Aurand svou diplomatickou cestu na tenkém ledu
O Krymu a jeho vinařství zatím nepadlo ani slovo, ale v kuloárech už Aurand novinářům sdělil několik zajímavých globálních údajů.
"V Rusku se rychle rozvíjí trh výroby a spotřeby šumivých vín. Po Brazílii je Rusko na druhém místo na světě v jeho spotřebě," řekl Aurand. Světová produkce vína se podle něho pohybuje v průměru kolem 2,7 až 2,8 miliardy litrů ročně a jeho spotřeba asi 2,4 miliardy litrů ročně.
"Ve světě přibývá zemí, které produkují víno, ale také zemí, které ho pijí," pokračoval. Ze zemí které začínají hrát roli na trhu s vínem zmínil Čínu, která je na 8. místě na světě v jeho produkci, a země nového světa - Brazílii, Nový Zéland a Chile.
"Konzumace vína nejvíc roste v severní Evropě, Severní Americe a v asijských zemích. Čína už je pátá ve spotřebě vína na světě," zmínil Aurand.

Ruské srovnání 

Vedle toho novináři připomínají ruské údaje, podle kterých v Rusku v posledních letech došlo ke stabilitě v rozvoji vinařství, která nyní produkuje 450 až 500 milionů litrů vína ročně, z nichž polovina pochází z právě z Krasnodarského kraje, který je hostitelem letošního Černomořského vinařského fóra.
"Objem produkce neroste rychle, zato roste kvalita. Nárůst produkce se očekává do pěti let, kdy vyrostou nedávno vysázené vinohrady," řekl Alexandr Panasjuk, ředitel Všeruského výzkumného ústavu piva, nealkoholických nápojů a vína.
Podle něj se spotřeba vína v Rusku zvýšila. Nyní Rusové vypijí v průměru asi 7 litrů vína ročně.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Divoké víno, prapředek révy vinné

Vzácná popínavá rostlina I když se postupem času její výskyt snižoval, roste réva divokého vína například u Rýnu, Mohanu i Mosely. V minulosti byla také rozšířena v zátopových oblastech Německa na horním Rýnu jakož i u Darmstadtu dolů k Basileje, ale také v mokřinách Dunaje. Nicméně řeč není o révě jako dnes pěstované rostlině (latinský název Vitis vinifera subsp. vinifera), ale o divoké révě vinné (Vitis vinifera subsp. sylvestris ), o rostlině, ze které dnešní pěstované odrůdy původně vzešly.  Neměla by být zaměňována s tzv divokým vínem, které popíná zdi mnohých domů. To je obvykle buď samo se pnoucí pětilisté tzv. psí víno ( Parthenocissus quinquefolia ) nebo trojlisté ( Parthenocissus tricuspidata ). Obě rostliny jsou z čeledi rodiny révy vinné, původně pocházejí z východní části Severní Ameriky a jsou často používány pro ozelenění obvodových stěn, protože jejich listy neopadávají, naopak na podzim se obarví nádhernou červenou.

Největší sud na světě je z Francie

Největší vinný sud je z Languedocu Největší sud na světě s kapacitou 300 tisíc litrů vína je dvanáct metrů dlouhý, má průměr šest metrů, váží 40 tun a patří Château Puech-Haut . K jeho výrobě spotřeboval bednář Nousseet 37 tun dubového dřeva. Ačkoli může sud pojmout stovky tisíc litrů vína, nesmí být použit pro tento účel. Gérard Bru, vlastník vinařství, řekl, že obří sud pravděpodobně použije pro nejrůznější aktivity a možná dokonce uvnitř udělá vinotéku. Château Puech-Haut je známé i svým spojením s uměním. Gérard Bru zve různé populární umělce k dekoraci běžných sudů. Mnohé z nich jsou nyní vystaveny v galeriích a soukromých sbírkách po celém světě. Tradice Mercieru Sud z Languedocu není první francouzský obří sud. Například na konci XIX století Eugene Mercier ze stejnojmenného šampaňského domu ukazoval obří sud na různých pařížských výstavách. Jeho první sud byl relativně malý, uchoval asi 75.000 lahví (50 tisíc litrů), ale jeho další a nejznámější sud vyroben

Egyptské vinařství na břehu Rudého moře

Miliardářovo vinařství s libanonským vedením Přestože staří Egypťané vyráběli a rádi konzumovali dobré víno, dnešní Egypt je na vinařské mapě pro příznivce vína bílým místem.  To už ale tak úplně neplatí. V egyptském letovisku El Gouna vzdáleném 22 kilometrů severně od Hurgády je vinařství Kouroum of the Nile, které řídí Libanonka Rania Kallas a o výrobu vína pečuje její manžel Labib Kallas. Cíl je jasný - vyrobit na pobřeží Rudého moře dobré egyptské víno. Kouroum of the Nile Nebe nad El Gouna je dokonce i v zimě bezchybně modré, bez srážek, teploměr i nyní ukazuje příjemných 20 stupňů Celsia. To je sice ideálem pro všechny milovníky slunce, kteří chtějí uniknout evropské zimě a několik dní relaxovat na pobřeží Rudého moře, pro vinice ani víno to ovšem úplně ideální není.  Alkohol je tabu Egypt je nejlidnatější zemí v arabském světě, většina z jeho 85 milionů obyvatel jsou muslimové a islám konzumaci alkoholu zapovídá . "Alkohol je zde stále tabu," říká Rania